Masky samozřejmě nemůžu vynechat. Tipuju, že na ty jste zvědaví nejvíce.
Je asi zbytečné, abych fota jednotlivě linkovala, takže dám rovnou odkaz na celou jejich galerii, kde si je můžete prohlédnout sami - Benátský karneval 2011, fotogalerie.
Téměř všechny modely byly prostě úžasné. Opravdu nechápu, že jsem nikde neviděla nic výrazně nevkusného či špatně udělaného. Pár výjimek, které mě dvakrát neoslovily, se sice našlo, ale ani tak se nejednalo o nějakou tragédii (např. různé zvířecí "chlupaté dupačky", nebo jak to nazvat, často se používají při různých promo akcích).
Novým zážitkem bylo to, že mě velice těšilo hrát si na paparazziho - tedy oslovovat jednotlivé modely a fotit je.
Vůbec celá tahle záležitost byla děsně zábavná. Většinou probíhala tak, že náměstím se nesla maska, někdo si požádal o foto, ona se zastavila, zapozóvala a okamžitě se okolo nahrnulo minimálně dalších deset snímkuchtivých jedinců, kteří začali bleskat jako o život. Trochu otravní byli ti "profesionální" s objektivy ve velikosti malého děla. Asi se domnívali, že na kradení duší mají jakési větší právo než ostatní, a tak docela často překáželi a lezli tam, kam neměli (tedy do záběru).
Vtipné bylo, když se focení masky začalo spontánně odehrávat v některé z uzoučkých benátských uliček - provoz se pak okamžitě a nepropustně zastavil oběma směry.
Masky ale vycházely vstříc, jak to jen šlo, a dost jich jen tak stálo pod podloubími Dóžecího paláce a nevěnovaly se ničemu jinému, než pozování. Přiznám se, že tohle konkrétně by mě tedy zrovna dvakrát nebavilo, ale obrovská pozornost všude jinde velice - člověk si musel připadat jako filmová hvězda, ale výhodu měl v tom, že díky škrabošce nemohl nikdy vzniknout nelichotivý záběr.
Jestli se poštěstí příští rok, beru kostým :D
Turisté se většinou omezovali jen na škrabošku, případně doplněnou pláštěnkou z polyesteru, ale ta vzhled podle mého názoru moc nevylepšovala, spíš naopak. A dost lidí to i kazilo a neměli nic :)
Zaujala mě třeba tahle paní, byla de facto oblečená civilně, sako, kalhoty, kozačky, ale jednotlivé kousky byly opravdu super, hlavně sáčko a třpytivá kabelka, a v kombinaci s propracovanější pláštěnkou a maskou vypadala dostatečně zajímavě a karnevalově, aniž by musela mít nákladnou róbu.
Co se programu karnevalu týče, pro pořádek uvedu nejdříve jeho oficiální web, protože google ho nějak ignoruje a nevyjíždí ani jako první, ani s označením oficiální - http://www.carnevale.venezia.it/.
Letošní ročník má téma "OTTOCENTO – da Senso a Sissi - la città delle donne", které jsem si přeložila jako "19. století - od Vášně k Sissi - Město žen".
Což na první pohled nedává nejspíš moc smysl ;), alespoň mně rozhodně nedávalo, tak jsem trochu pátrala a tady je výsledek: Senso je film Luchina Viscontiho z r. 1954, který "natočil podle novely Camilla Boita tragický milostný příběh italské hraběnky a rakouského důstojníka. Děj je zasazen do Benátek v době italského povstání proti rakouským okupantům (tzv. Risorgimento)" (zdroj: csfd.cz). Itálie totiž letos slaví 150 let od svého sjednocení, takže to chtělo vlastenecký podtext. Karneval končí 8. března, kdy se slaví Mezinárodní den žen. A k tomu si připočtěte krásnou princeznu Sissi a je ta tady téma, které oslavuje ženské ikony 19. století, a masky by tomu měly odpovídat - korzety a krinolíny x fraky a cylindry.
Slavnosti trvají 10 dní, až do masopustního úterý. Program se koná na několika menších náměstích v Benátkách i na přilehlých ostrovech, ale ten hlavní probíhá samozřejmě na náměstí sv. Marka (Piazza San Marco), kde bylo k tomu účelu postaveno pódium, tzv. Gran Foyer, které bylo ohrazeno, a za vstup se platilo. Což mi osobně přišlo trochu zbytečné, protože program byl stejně dobře vidět i od železných zábran. Lístek na den stál €30, na dva dny €50 (s výjimkou několika méně atraktivních dní v týdnu, kdy byl jen za €5). Pokud byste chtěli mít ještě lepší výhled, bylo možno zábavu sledovat z kójí divadelního typu přímo za pódiem za €100.
Na náměstí sv. Marka se také koná každoroční oficiální zahájení karnevalu, tzv. Let Anděla (Il Volo dell’angelo), kdy je ze zvonice u Dóžecího paláce spuštěna dívka oblečená jako anděl, která nakonec přistane u Dóžete a jeho doprovodu. Tato pocta je většinou vyhrazena nějaké populární Benátčance, často sportovkyni. Letos se ze stometrové výšky ovšem odvážně snesla vítězná Marie minulého ročníku Silvia Bianchini za přihlížení 80 000 lidí.
No a to by byla ve zkratce lidová část zábavy.
Kromě ní ovšem probíhá ještě ta očím turistů do jisté míry skrytá - tedy maškarní bály.
Ojoj. Nemusím asi dodávat, že zúčastnit se něčeho takového by byl prostě sen.
Ceny se pohybují okolo €500 za osobu a zahrnují luxusní večeři, představení a poté samotný ples s živou hudbou.
Ale protože jako vždy nejsem troškař, nejvíc ze všech mě zaujal Ballo del Doge (Dóžecí ples).
Časopis Vanity Fair ho označil jako "jednu z nejexklusivnějších párty na světě" a zároveň má jít o vůbec nejlepší akci, která se v Benátkách koná.
Pořádá ho Antonia Sautter, stylistka a výtvarnice dobových kostýmů, která dodávala masky například i pro Kubrickův film Eyes Wide Shut.
Samotný ples se odehrává v paláci z 15. století Palazzo Pisani Moretta a vstupné činí €1200. Ovšem jen jednoduše koupit lístek v tomto případě nestačí, protože pravidelná čtyřstovka hostů je navíc speciálně vybírána, musí dostat osobní pozvánku.
Nezbývá tedy, než se pokochat alespoň videem.
Mimochodem, letošní Ballo del Doge probíhá právě v těchto chvílích.
1 comment
boooze tie masky su najlepsie!
Okomentovat