Blogger Hills 90210

Včera tady byla docela sranda, co říkáte. Každopádně, kdo už má bulváru dost, tak to nska s klidným svědomím zavře a vrátí se o víkendu na Hrůzy roku 2013.

Původně jsem se k onomu článku a následný off-topic diskuzi, která zapříčinila konec jednoho blogu (a taky požáry v Austrálii, vychýlení zemský osy a to, že v 15:28 hod. spadlo do Dunaje káčátko) nechtěla už nějak dál vyjadřovat, ale okolnosti mě donutily to ještě trochu shrnout.

Tak zaprvý, je trochu zklamání, že pokud jde o čtenost, vlastně vůbec nezáleží, co píšete :D Stačí pár nepotvrzenejch drbů v komentech a najednou máte návštěvnost pětinásobnou (už je mi alespoň jasný, proč to všechny ty attention whores neustále si stěžující na zlý anonymy, co je nenáviděj a pomlouvaj, dělaj - jde čistě o statistiky, páč web, kde se očekává nějaká bitka v komentech, baví mnohem víc lidí).

Zadruhý, konečně jsem se v nějakejch těch 300+ komentářích dočkala alespoň takovejch pěti pokusů o útok ad hominem, už jsem si začala připadat ostrakizovaná (sice byly dost basic, ale snaha se cení, že :D).

Zatřetí, Plum Foolery chtěla reakci, tak tady ji má.
To bylo totiž tak. Plum Foolery (to je blogerka, ne kosmetika od Mac, kdyžtak google) nechválící anonymy dost ráda psychologicky řeší, zejména jejich děsnou povahu. Včera si na zeď hodila odkaz na nějakou bakalářku, kde je snad někdo odborně rozebírá. Mimo jiný se ten den prý od jednoho dozvěděla, že je tlustá a brzo se rozvede, to jednoho naštve, chápu.
No a v komentech jí tam padl nevinnej dotaz na kauzu roku (teda zmíněný zrušení blogu) a její názor.
Názor bohužel následoval, a to mimo jiný i takovej, že já jsem jedna z nejpokrytečtějších blogerek u nás. Přesně takhle to bylo napsáno.
Protože lidi jsou krvelačný bestie, do hodiny jsem měla na tenhle její post ve zprávách hned několik odkazů, jakože koukej, co si dovolilaaa.
Hodně, žejo.
Tak jsem se jí tam zeptala, co tím jako přesně myslí. Přesně takhle.
Na to následovalo krátký loutkový divadlo: je to její zeď, může si tam psát, co chce; nebude to veřejně rozebírat, protože s ní stejně nebudu souhlasit; vybíjím se na ní, protože v komentech u článku mi tři puberťačky vyčetly, že blog byl zrušenej kvůli mně a já se z toho teda logicky psychicky zhroutila (jo, vážně mě to zasáhlo, nespala jsem kvůli tomu celejch pět sekund); má jméno a obličej (fakt? to závidím, to hned tak někdo nemá); jsem útočná a nedokážu akceptovat její názor; brečím kvůli tomu na facebooku a poslala jsem na ni svoje nohsledky (tím myslela čtenářky, pěkný).
Jak jsem řekla, bylo to krátký, protože asi tak po půlhodině celou tu debatu radši smazala. Ona se totiž veřejná podpora v tom jejím vymlouvání jaksi nedostavila, naopak se jí tam čím dál tím víc lidí dotazovalo na důvod výroku o pokrytectví. Dodávám, že slušně. Žádný urážky.
Pak mi napsala email, kde mi konečně vysvětlila, proč si myslí, že jsem pokrytec. Citovat to tady nebudu, koneckonců je to soukromá konverzace, jen to shrnu, že žádnej důvod reálně neměla. Já jí na to odepsala, že teda v pohodě, nesouhlasím s tím, ale ať si to myslí, a tím jsem to považovala celý za uzavřený.
Jooo.
Ještě ten večer si na zdi pobrečela (protože když brečim já, ona musí taky), jak je ta Moora nepříčetná saň, že nedokáže akceptovat, že se její blog někomu nelíbí, hned kvůli tomu zuří a posílá na ní pochlebovačky (pozn. pokud by někdo do tý doby nevěděl, co to ten pokrytec je, tak to v tuhle chvíli názorně předvedla: teda někdo, kdo dělá věci, který jinejm strašně vyčítá).
A v tom samým pokračovala ještě později na blogu. Opět ta samá svatouškovská písnička -  ale já jsem jen napsala, že se mi její blog nelíbí a ona se může zbláznit!!!

No a proti takovejm sprostejm pomluvám se samozřejmě musím ohradit.

Kdyby to Plum Foolery napsala, jak teď tvrdí, teda ve stylu Moora se mi nelíbí/nebaví mě/na její blog bych nešla, ani kdyby mi platili od minuty, tak bych na to neřekla ani popel. To je prostě její svatý právo a jen pouhej názor vyplývající z osobních preferencí.
Ovšem když někoho ohodnotí obecným soudem - Moora je nejvíc pokrytecká ever. Tak to už není názor, to je buď pravda (která vychází z Moořina chování, bez ohledu na názor kohokoli), nebo normální pomluva.

Dáme si takovej koutek výrokový logiky, aby rozdíl byl úplně jasnej.
Příklad č. 1) --> Myslím si, že tahle blogerka je nudná. Proč? Jen tak, není to můj styl.
Příklad č. 2) --> Myslím si, že tahle blogerka je zlodějka. Proč? Jen tak, není to můj styl.

Jak vidíte, př. č.1) je subjektivní názor, odpověď dává smysl.
Př. č. 2) nedává smysl ani trochu, není to názor, ale objektivní hodnocení, kdy na otázku proč musí přijít důvod, a ne alibistická argumetace svobodou projevu a zdi (a kdo důvod nemá, spolehlivě má pár paragrafů - od pomluvy až po křivý obvinění).

Tož tak.
Závěr je, že ani omylem jsem nikoho nepranýřovala, že si dovolil, ó hrůzo, nevytvářet mi doma piedestal s kulema od Guerlaina. Ne, jen jsem se ohradila proti hloupý pomluvě.


Faktem je, že blogování je zábava, v podstatě o nic nejde, spoustu lidí by napadlo, že řešíme zbytečný kraviny. Do jistý míry jo. Ale koneckonců i to řešení je nadsázka, což snad každej chápe, nikdo se z něj nehroutí a vraždy nabroušenejma řasenkama nehrozej (doufejme).



Prohlašuji, že při psaní článku nebylo zraněno žádné káčátko a vůči Plum Foolery netrpím žádnou neopodstatněnou záští. Ani to nemá nikoho odradit od čtení jejího blogu (její soudy o komkoli by se do recenzí neměly nijak promítat, takže vám to může být z tohohle hlediska asi fuk).
Jen jsem měla potřebu to celý uvést na pravou míru, protože druhá aktérka teď tvrdí něco, co není ani trochu pravda, a důkaz je už smazanej.


A co dodat?
Pusťte Donnu k maturitě! Pusťte Donnu k maturitě!