Jak psát blog

11. května 2014

Občas mi na email přijde dotaz, jestli bych neměla nějaké tipy, jak mít úspěšný blog. Tak jistě. Tipů mám spoustu - akorát je to trochu na dýl ;) Takže tímhle článkem si hodlám mocně ušetřit práci a vždycky v budoucnu na něj tazatele jen odkázat. Když mě něco dodatečně napadne (jakože určitě, jsem si jistá, že hned, jak post zveřejním, tak si uvědomím, že jsem na něco důležitého zapomněla), už to sem jen dopíšu. 

Dneska to tedy asi pro čtenáře-neblogery či blogery-nezačátečníky nebude moc zajímavé, ale na druhou stranu, od čtenáře k blogerovi to není nepropustná hranice, že .)) třeba se někdo hecne, že by to taky mohl zkusit. Navíc se v kometářích můžete jako čtenáři vyjádřit, co na blozích máte/nemáte rádi a rozšířit tak doporučení.




Faktem je, že bych vlastně jen mohla parafrázovat obrázek výše a dál už nic nepsat - jelikož být dostatečně zvláštní a originální pro úspěch naprosto stačí. 
Problém tady je, jak o té své výjimečnosti dát vědět co nejvíce lidem, aby mohli hromadně óchat a áchat a vás zaslouženě čekala věčná sláva. To už totiž tak snadné není, zvlášť v poslední době, kdy nové blogy rostou zcela nestíhatelným tempem.
Takže k tipům ...


I. Technická stránka věci

1) Název blogu
- velmi důležitej, dobře si ho rozmyslete a nebojte se být kreativní.
Vyloženě nápaditej název vám může hodně pomoci, protože lidi si vás budou pamatovat už podle něj. Doporučuju vynechat všechny ty univerzální worldy, lifestyly, styly, životy, světy apod. protože takových blogů už je dneska kopa - a většina narozdíl od vás působí už dlouho, takže vy se pak nikomu na základě podobnýho názvu nevybavíte. A to nechcete.
Pokud máte v plánu psát pro české publikum, tak si ideálně vyberte něco, co nebude anglicky, je to v takovém případě zbytečné, hůř zapamatovatelné a navíc vám to pomůže v dalším bodě.


2) Vlastní doména
- není nezbytná. Samozřejmě blog bude vždycky působit na pohled (a ve vyhledávačích) lépe, když mu nějakou koupíte, víc profi a tak, že to s ním myslíte vážně, ale dokud si nejste jistí, že u toho vydržíte, je to do jisté míry předčasné. Ale pokud doménu máte v plánu, ještě víc uvažujte na názvem, abyste se pak neocitli v situaci, že nic, co by mu bylo alespoň vzdáleně podobné, nebude volné. Tady se dostáváme k poznámce o jazykové cílovce, protože u českého názvu máte mnohem větší šanci, že bude volný, anglické všeobecnosti jsou v doménovém světě fatálně probrané. Doména by měla být krátká, výstižná a ideálně bez pomlček. Pro českou cílovku volte .cz, pro svět logicky .com.

3) Platforma
- s doménou můžete vzít rovnou hosting (a to je samozřejmě ideální kombinace, pokud jde o jistotu, že váš obsah zůstane, kde je, a nikdo vám ho nesmaže), ale jinak je tady samozřejmě Blogger a Wordpress. Blogger je mnohem víc přehlednej a blbovzdornej, Wordpress je složitější na použití (hlavně v začátku), ale zase poskytuje mnohem víc možností nastavení.




II. Viditelná stránka věci

1) Vzhled
- dyzajn si můžete nechat vytvořit na míru, ale komu se do toho nechce, existuje i pro blogger spousta super šablon (a spousta jich je navíc zadarmo). V Bloggeru je navíc i pár základních, které si můžete dále upravit zcela dle sebe (např. pokud jde o komentáře, menu, zobrazování článků), návody na to si lehce vygooglíte. Já používám základní simple šablonu a tu jsem v html podle návodů dále tunila (vytunila jsem ji až tak, že teď už bych si běžnou hotovou šablonu nahrát nemohla, protože je ten kód totálně rozmrd překopanej a musela bych leda udělat kompletní reset).

2) Černé písmo na bílém podkladě
- souvisí se vzhledem, ale já to prostě musím vypíchnout. Z čekoholi jiného si totiž pro změnu vaši čtenáři budou mít chuť vypíchnout oči.
Buďte si jistý, že nikdo jinej by neměl černočernej blog raději než já, ale fakt strašně špatně se to čte, fakt! Vám to třeba nepřijde, protože psát články budete pohodlně v č/b kombinaci, ale je to tak. Z bílýho písma na černým bolej oči a delší texty jsou takhle nezkousnutelný. Existujou samozřejmě kombinace, kdy to lze do jistý míry vyladit (mrkněte třeba k Lucifrid nebo na šedou verzi Cuketky), ale chce to mega cit pro barvy. Bílou na černým si ale každopádně navždy zakažte.

3) Font
- podmnožina podmnožiny, ale i tady musím udělat speciální odrážku.
Chápu to nadšení, kdy najednou vidíte všechny ty typy písma, který máte k dispozici jak pro nadpisy, tak pro samotnej text, a už si sumírujete, jak děsně kreativní dyzajn s nima uděláte, ale pamatujte si, že to jsou jen bludičky, který vás mají zavést do bažin nečitelnosti.
Používejte pouze základní a obecně využívané fonty typu Verdana, Arial, TNR apod. Důvody jsou dva 1) nejsou nejpoužívanější pro nic za nic. Všechno ostatní je opět špatně čitelné a nepřehledné (neexistuje jediný profi web, který by pro text používal nějaké zběsile malované fontové krucánky) 2) čtenář je na svém počítači nemusí mít vůbec naisntalované a vaše snaha tak přijde zcela vniveč (čím víc divné písmo, tím větší šance). Na text postu fakt nepoužívejte nic jiného než základní fonty. Opět platí, že vy to takhle číst nebudete, vy píšete s pohodlným normálním fontem, trpět budou čtenáři. A opět - to nechcete. Na nadpisy taky nic jinýho nepoužívejte. U nich to vzhledem k délce sice není taková tragédie, ale pořád platí, že to je nečitelný a hnusný. Uvědomte si, že neobvyklé písmo blog úspěšným ještě nikdy neudělalo, ale zato jich již mnoho udělalo fatálně neúspěšnými.




III. Obsah obecně

Faktem je, že ani super název, ani super dyzajn vám samy o sobě úspěch nezaručí. To nejpodstatnější u blogu je, jak jinak, obsah.
Pro úspěch obsahu jsou klíčové dvě věci - musí být pro cílovku zajímavý a čitelný (o čitelnosti jsem se už vyčerpala, takže pokročíme dál).

1) Cílovka blogu
- zásadní věc, kterou byste měli mít promyšlenou. Je totiž nesmysl se snažit psát pro někoho, koho váš blog nebude nikdy dostatečně zajímat, ani kdybyste u něj trávili 24 hodin denně.
- české nebo zahraniční publikum: pokud se rozhodnete pro kosmetický nebo lifestyle blog, tak se s anglickou verzí blogu vůbec nezdržujte a ušetřenou energii vložte radši do něčeho jinýho. Mezi všemi těmi uk a us blogerkami a youtuberkami totiž nemáte nejmenší šanci výrazněji uspět. Pokud se rozhodnete pro fashion nebo lakovací blog, tam oproti tomu na zahraniční publikum šanci máte, móda i laky jsou mnohem více globální a potenciál zaujmout i za hranicemi je tím pádem mnohem vyšší.
- věk: zjednodušeně řečeno, pokud je vám patnáct, tak nemá moc cenu snažit se psát pro někoho o deset let staršího, to uvažování je prostě jinde a z textu to bude poznat, i když se budete sebevíc snažit; oproti tomu mezi svejma vrstevníkama můžete být za hvězdu. Opačně to ovšem neplatí - i když vám je čtyřicet, můžete oslovit i patnáctky (však kolik myslíte, že je redaktorkám dámskejch časopisů, který jsou populární od základky výše, že ... patnáct to fakt nebude).
- pokud cílovku promyšlenou nemáte, tak prostě začněte psát a ono z toho časem něco vyleze (trvat to bude ale déle než s plánem)

2) Pravopis
- chyby vám jakýkoli obsah shoděj. Ale samozřejmě záleží i na zmíněný cílovce. Kámošky ze třídy asi těžko budou řešit nějaký y/i nebo dokonalou interpunkci (i pokud nedostatky poznaj). Ovšem čím dospělejší publikum, tím víc si na to musíte dávat bacha (ačkoli vyčítat vám to budou jen grammar nazi, vliv na čtenost to bude mít velkej).

3) Pravidelnost
- postovat byste za začátku měli co nejčastěji, ať se vám čísla návštěvnosti trochu roztočej a zapíšete se do paměti. S jedním článkem za 14 dní díru do světa neuděláte. Co nejčastěji neznamená dvakrát denně, zas tolik času čtenáři nemaj. Ale třeba jeden článek za dva dny je dobrej rozjezd.

4) Čas publikování
- asi co blogerka, to názor, ale ze svý zkušenosti vám můžu říct, že nejlepší čas pro zveřejnění je jednoznačně ráno. Článek z odpoledne nebo večera nemá nikdy takovou čtenost, ani diskuze se tolik nerozproudí jako u těch ranních. Nejhorší možnost je publikovat hodně pozdě večer nebo po půlnoci. V té době sedí u počítače už minimum lidí, takže článek bude několik příštích hodin naprosto nečtenej. A ráno už ho ve feedech rychle odsunou z prvního místa do pozadí články nového dne, takže část lidí ho ani nezaznamená.
- na druhou stranu, pokud si čtenáře naučíte, že nový post je vždy jen a pouze např. ve 22:35, tak to nebude větší problém a naučí se na blog chodit automaticky. Akorát pak už nesmíte publikovat jindy, tím byste je akorát zmátli a zásah článkem by byl menší.

5) Nepochybujte
- neomlouvejte se, že zrovna nemáte na blog čas, nepište, že nevíte, co máte psát, neptejte se, o čem má být další článek. Tohle máte vědět sami, obsah za vás nikdo tvořit a vymýšlet nebude. Lidi čtou blog právě proto, aby nemuseli nic tvořit a vymýšlet a mohli si naopak oddechnout u něčeho hotového. Stejně tak vaší čtrnáctidenní absencí čtenářům svět nezhroutíte, blogů je plno. Prostě pište, kdy budete mít chuť a o tom, o čem máte chuť. 

6) Názvy článků
- závisí na nich počet kliknutí na post, uvažujte nad nimi. Čím zajímavější nebo tajemnější nadpis bude, tím víc lidí bude mít zájem si článek přečíst. Ale zas to nepřehánějte, s obsahem by název měl alespoň částečně korespondovat ;)

7) Kvalita fotek
- by měla být akurátní. Kvůli blogu opravdu není nutné si pořizovat zrcadlovku, úplně stačí kompakt, který dokáže pořizovat ostré a barevně věrné fotky (což dokáže asi skoro každej). Když si k tomu dáte záležet na kompozici a pozadí, nic jiného řešit nemusíte. Na druhou stranu, u fashion blogu vám zrcadlovkou profesionálně rozmázlé pozadí přidá dost bodů.

8) Nepište romány
- článek by měl být dobře strukturovaný, přehledný a ne moc dlouhý (říká někdo, co jeden román právě sepisuje, ehm). I když budete mít pocit, že jste se nerozepsali dostatečně, v délce textu úspěch fakt nevězí. Plno zbytečných slov je stejně nanic jako jeden odstavec, co nic zásadního neřekne. Důležité je vystihnout podstatu a čtenáře neznudit.




IV. Obsah konkrétně

Jak udělat obsah zajímavý - nejtěžší otázka. Jak už bylo řečeno, blogů je dneska spousta a recenzí na sprcháč od Balea nikoho neohromíte (sedí od někoho, kdo měl předposlední článek dokonce o dvou sprcháčích od Balea, ach to pokrytectví :D). Nicméně bez ohledu na konkrétní téma blogu táhnou nejvíc dvě věci - osobní život blogera a veřejný popravy, což si ještě dál rozvedeme.


1) Tvoření blogu vás musí bavit
- mohlo by se zdát zbytečné zdůrazňovat, ale když to tak nebude, blogování vám dlouho nevydrží. Pokud budete psát z jiného důvodu, například jen proto, že bloguje kámoška nebo abyste dostali co nejvíc věcí k recenzi zdarma, je to předem ztracenej podnik. Záhy totiž zjistíte, že vymýšlet zajímavé posty je docela těžká práce a navíc zabírá dost času.


2) Pište o tom, čemu rozumíte
- v opačném případě se vždycky najde někdo, kdo vám vysvětlí, že nerozumíte ničemu a autorita a důvěryhodnost blogera bude v prdeli. 


3) Osobní drby
- můžete mít padesát precizních recenzí o posledních kolekcích high-endu a stejně nejvíc přečtení bude mít článek, kde ukážete svůj byt, přítele nebo budete reportovat dovolenou. Pokud budou mít čtenáři pocit, že vás znají, budou vás číst raději. Tak to prostě je. Holt čtenáři jsou do jistý míry voyeři a nakouknutí do osobního života osoby, která jim pravidelně něco vypráví, je bude vždycky zajímat nejvíc.
- stejně jako to, jak autor vypadá. Pokud s odhalením identity nemáte problém, tak do toho jděte, jelikož blog, kde jsou fotky autora, bude mít vždy mnohem větší úspěch, než by měl ten samý blog, pokud by autor zůstal inkognito. Ovšem pokud jste pro většinovou společnost neakceptovatelně šeredný a nevkusný, tak se spíš neukazujte, zas je třeba říct, že v tomhle případě to bude mít opačnej efekt (haha, teď jsem si naběhla :D) a aby se na vás chodili dívat jako do obludária, to spíš nechcete
- odhalení se je dvousečné. Když to neuděláte, budete mít mnohem větší svobodu v psaní čehokoli. Jestli se identifikovatelně ukážete si tedy dobře rozmyslete.

4) Nikdy nevíš, kdo se dívá
-  v jedný scéně Pána prstenů Gandalf zahaluje palantír (což je vlastně takovej středozemskej Skype) a vysvětluje, že se nikdy neví, kdo je na druhý straně palantíru, kdo je sleduje a poslouchá, nikdy nevíš, kdo se dívá (tam se konkrétně díval Sauron, takže jako horší to bejt nemohlo). Tohle je velice rozumný a nadčasový a na netu by to mělo být základní pravidlo, který by kdokoli, kdo něco publikuje, měl mít při psaní na mysli. Ve chvíli, kdy se rozhodnete sdílet jakékoli osobní informace (a zároveň k blogu připojit obličej a/nebo jméno), uvědomte si, že bez ohledu na to, jaká je vaše čtenářská základna a jak super a sluníčková vám případá, na blog vám může přijít kdokoli a s lehkomyslně zveřejněnou věcí/fotkou/videem vám v neblogový realitě způsobit problém. Nezapomeňte, že co je na netu jednou, je na něm navždy. Pozdějším smazáním už bycha nechytnete.
- na to, jak tuhle hranici nevinný/příliš osobní určit, mám jednoduchý pravidlo: nezveřejňovat nic, co byste zároveň bez zaváhání nesdělili na náměstí plným cizích lidí. Asi klidně na náměstí povyprávíte o tom, jakej make-up nebo rtěnka vám přijdou nejlepší, že byste rádi jeli o prázdninách do Norska nebo že se vám povedla zkouška, ale už větší problém byste asi viděli v informaci o tom, kolik berou vaši rodiče, jestli je šéf blbec nebo jestli trpíte vaginální mykózou. A ačkoli hranice ohledně toho, co je už too much information a co ještě v pohodě, může mít každej jinde, vždycky byste se u psaní měli tímhle směrem zamyslet.

5) Už se perou?
- nedávno jsem se s kámoškou bavila o tom, že jsem odmítla recenzi nějakého shitu prostě proto, že bylo rovnou jasný, jak by to dopadlo a já jsem neměla chuť psát tak snadně negativní recenzi. A ona mi na to zklamaně sdělila, že to je škoda, že ty negativní ji stejně bavěj nejvíc. A pak se o něco snažte :D
Holt konfliktní témata v jakýkoli podobě táhnou. Davy se od počátku věků automaticky stahujou tam, kde cejtěj nějakej fight (veřejný popravy byly jen taková lehce extrémnější forma), takže pokud pustíte do éteru netuctově kontroverzní názor, zájem máte zaručen. Ale ani tady to nepřehánějte. Pokud neumíte psát dostatečně s nadhledem, tak nakonec budete jen za věčně si stěžujícího prudiče, co není s ničím spokojenej (a to lidi naopak nebaví vůbec, mají svých problémů dost).

6) Tutovky
- krom výše zmíněnýho vám přízeň davu spolehlivě zaručí následující věci:
a) dokážete psát vtipně (to zabere u každýho, jelikož se čtenář rozptýlí)
b) máte spoustu peněz a na blogu budete ukazovat luxusní věci, který si většina nebude moci dovolit (v tomhle případě se s vámi publikum sice moc neztotožní, ale zato vás bude obdivovat)
c) jste výrazně hezký (lidi se rádi dívají na krásné věci, to je známá věc)
d) máte zajímavej život a dokážete ho i zajímavě podat (super oddych od vlastního ne až tak zajímavýho života)

V případě b), c) a d) ani nemusíte umět nějak výrazně dobře (a bez chyb) psát, každýmu to bude jedno.

7) Točit či netočit?
 - stejně jako se mnohem víc lidí dívá na televizi, než čte knihy, platí přímá úměra i na netu - s vlogem budete mít mnohem víc followers, než co může mít jen čistě textový blog. I tady je ale třeba se držet výše či níže zmíněného: kvalita musí být dostatečná, musíte být koukatelní, dobře a výstižně se vyjadřovat a k tomu všemu ukazovat zajímavé věci nebo prezentovat zajímavé názory.

8) Nevykrádejte
- ideální je tvořit originální obsah, který čtenáři jinde nenajdou. Což je samozřejmě čím dál tím těžší, to si nebudeme nic nalhávat. Vždy ale dbejte na pravidlo, že když se vám zalíbí něčí nápad na článek a taky byste ho rádi využili, vždycky na autora odkažte.
- odkazování by měla být samozřejmost nejen tehdy, kdy si půjčujete ze zavedeného blogu, ale i naopak, tedy kdy známá blogerka vytěžuje nováčka (zrovna v tom druhém případě to až tak samozřejmé bohužel nebývá). Pokud se vám stane, že svůj nápad uvidíte bez odkazu jinde, nic s tím nezmůžete - hoďte to za hlavu, pomyslete si něco o nudný krávě bez kreativity a jako zadostiučinění berte, že napodobování je nejupřímnější formou obdivu.



V. Diskuze

Diskuze dělá blog. Hodně kvalitních komentů a obecně odezva na článek je to, co blogera potěší nejvíc. Navíc se díky nim může dozvědět i spoustu věcí, které zase na oplátku obohatí jeho. Jak na to?

1) Článkem vytvořte prostor k diskuzi
- ideální je vznést v jeho rámci dotaz, na který může čtenář reagovat. Pokud si jen vyfotíte novou kabelku a díkčau, tak se dozvíte maximálně něco ve smyslu krásná, sluší, kolik stála, kdes ji koupila (když cenu a místo uvedete rovnou, tak zbývají už jen první dvě možnosti, což je trochu nuda). Ačkoli vzbudit článkem zájem reagovat není vždycky snadné, pokuste se o to.

2) Nezakazujte anonymy
- každý nemá registrovaný profil, takže se o část komentů ochudíte. A jako jasně, nejste zvědaví na urážky, jenže faktem je, že takových magorů je minimum - když už nějaká kritika (alespoň trochu k věci) od anonyma přistane, měli byste se nad tím spíš zamyslet, jestli fakt něco neděláte blbě. Když místo toho anonymy pro jistotu zakážete, tak si akorát lžete do kapsy o tom, jak vás mají všichni rádi (páč, že si anonym kvůli vám udělá profil, toho se moc bát nemusíte).

3) Reagujte
- pokud je na vás dotaz, vždy odpovězte. Pokud vás něčí koment zaujal, dejte to najevo. Pokud vás někdo urazil, pošlete ho do prdele. Když nic z toho dělat nebudete, komentů bude málo, výkřiky do tmy totiž nikoho nebaví.

4) Ověřování komentářů
- v Bloggeru je tahle neuvěřitelně otravná věc defaultně povolená, takže ji hned na začátku blogování zrušte. Žádných pár spamů, které vám stejně spadnou do koše, nevyváží tu spoustu komentářů, o které přijdete, když tam člověk to ověření uvidí, a než by se s ním crcal, tak radši žádný komentář neodešle (resp. ho možná odešle jednou, jen když to poprvé zjistí, pak už se vám ale na komentování vyprdne).




VI. Jak na blog upozornit

Možná by se to mohlo jmenovat i jak určitě neupozorňovat :D Ale budeme pozitivní.

1) Facebook
- stránka pro blog je nutnost. Zaprvé tak spousta lidí bude sledovat nové články, zadruhé se jim budou pohodlněji sdílet než bez FB, což znamená nové publikum pro vás.
- pokud na stránce budete jen odkazovat na blog, je to samozřejmě možnost, ale mnohem lepší je tam přidávat i jiný zajímavý obsah, na který mohou fanoušci přímo reagovat a který souvisí buď s vámi nebo tématem blogu (např. novinkové produkty, zajímavé akce, co právě děláte, slevy v eshopech, témata ke krátkým diskuzím apod.)

2) Ostatní sociální sítě
- samozřejmě na čím více místech budete k vidění, tím lépe, ale uvažte i to, co ještě stihnete a co vás vůbec ještě bude bavit stíhat, aby se z blogování nakonec nestala stresující povinnost, kdy se budete honit jen za aktualizací statusů na padesáti devití účtech. Doporučit lze určitě Instagram, který je čím dál tím populárnější, a dál třeba Pinterest nebo Twitter, ale u všeho bude opět záležet na zábavnosti obsahu.

3) Kámoši s FB
- pokud se chcete pochlubit okolí, požádejte tu vhodnou část z něj, ať odkaz na blog sdílí na svém profilu

4) Komentujte na jiných blozích
- čím známější blog a čím zajímavější názor se vám podaří, tím víc bodů
- co určitě nedělejte, tak profláklé špeky jako "pěkný blog, mrkni ke mně", případně "pěkný blog, pořádám giveaway". Takovým komentem nikoho neutáhnete, navíc se u majitele blogu, kde budete podobným způsobem spamovat, moc dobře nezapíšete (nebo vás rovnou smaže).
- komenty prostě musí mít hlavu a patu a něco k tématu přinášet, jinak se nemusíte obtěžovat
- jo, pro komentování si zvolte vhodnou ikonku, něco, co upoutá v davu (lepší než pidi fotka obličeje je nějaký grafický obrazec)
- btw. je dost vtipné, že když blogerka překročí jistej počet čtenářů, dojde často k tomu, že komentovat kdekoli jinde (teda zejména na blozích s počtem čtenářů menším) je pod její uroveň - pokud vůbec, tak píše jen u těch, které jsou na tom s popularitou víceméně stejně, v horším případě nikde. Samozřejmě se může stát, že už na blogy nemá čas, ale pokud se netají tím, že je pořád čte, tak by to asi radši tajit měla ;) Tohle ať se z vás proboha nestane ;) I začínající blog může mít super článek, kterej si koment zaslouží, tak proč mu ho nepřidat.

5) Čím víc spřátelených blogerek, tím líp
- tohle je bonus ke skutečnosti, že si s někým sednete a zrovna je to blogerka ve stejný oblasti - můžete pak čekat, že na váš blog přímo odkáže, což je ta nejlepší forma propagace (příp. odkáže na váš článek, který ji zaujme, ale to je vlastně to samé - aneb odkazovat na vás nebude nikdy nikdo, kdo vás nesnáší, to by radši hodil klávesnici z okna)

6) Soutěže
- lidi jsou z podstaty věci líný a tak je potřeba je občas k něčemu jemně popostrčit. V tomhle případě jim blog nacpat do odběru. V ideálním světě by si ho tam všichni, co je zaujal, dali sami, nicméně tak to bohužel nefunguje.
- soutěž je tedy dobrý důvod, proč si říct u jejích účastníků o sledování. S pravidly to ale nepřehánějte a hlavně nikoho nenuťte, aby odkaz na blog musel sdílet - až tak na výhře bude záležet minimu lidí a vy se připravíte o ty, co by followovali, ale sdílet nebudou, což je většina. Ideální je taky dát jen jednu podmínku odběru (např. FB nebo GFC), víc už je opět moc pruda.

7) Spolupráce
- o tom už tady článek je, takže se nebudu zbytečně opakovat. Shrnula bych to tak, že dobře zvolenými spolupracemi v očích čtenářů stoupnete (budou to vnímat jako váš "profesní" úspěch a znak kvality blogu), když vezmete všechno bez ohledu na podmínky a relevantnost, tak spíš naopak. 
- pokud budete mít možnost, tak zajděte na nějakou prezentaci. Tohohle se sice sama nedržím (jelikož mě reklamní kecy firem, které mě nějakým způsobem neoslovily doteď, hluboce nezajímají a považuju je za tak velkou ztrátu času, že je ani cupcake nebo makaronka zdarma nevynahradí), ale pro propagaci je to určitě fajn - budete na fotkách, je šance, že ostatní účastnice na vás v článcích odkáží a čtenáře takové reporty imo docela baví.


No a to by bylo všechno, co mě zatím napadá. Kdo přečetl celé, zaslouží si Moořištáka (doufám, že aspoň někdo :D).


Na vaše postřehy, zkušenosti nebo další tipy, které bych měla doplnit (ať už co nedělat, nebo co dělat) se budu těšit v komentářích ;)


95 comments

11. května 2014 v 8:20

Jaaa jaaa jaaa precetla:)) S 99% souhlasim, perfektne napsane!:-)

11. května 2014 v 8:23

Já to přečetla, protože jsem oldfashionned a něčemu, co má pět řádků a deset fotek neříkám článek a já články ráda. Můj blog tedy nesplňuje skoro nic, nicméně já jsem trochu specifická, jelikož nepíšu apriori pro čtenáře :-) Když už píšu, tak proto, že si chci na dané téma tak nějak utříbit myšlenky nebo mě něco napadne a v dosahu není zrovna nikdo, komu bych to nacpala... Proto taky nehonim čtenáře a spokojím se se zpětnou vazbou od lidí, které znám a občas někoho cizího.
Jenom bych chtěla znovu připomenout (asi je to v tom tvém článku o spolupráci), že pokud někdo blogy čte a trochu se v té oblasti pohybuje, tak pozná sponzorovanou recenzi, i když to tam není uvedené. Jednou to možná odpustí, ale pokud se to děje pořád, tak to brutálně snižuje kredibilitu té blogerky a měl by si to každý fakt rozmyslet.
A jako jo, psát vtipně je fajn a evidentně se to spoustě lidí líbí. Nicméně jsem ráda, že jsou i blogy, kde je primární obsah :-)

11. května 2014 v 8:27

Tak jako super, ale ještě bych se přimluvila za to, ať holky nezakládaj foodblogy, když neuměj fotit jídlo (překvapivě hodně nesnadná záležitost), protože neni nic hnusnějšího než post o něčem, co vypadá jako hovězí guláš při umělym světle...
A taky, kdyby to šlo, moc bych prosila neplést si slovo "holt" s "hold", z toho jdu do pokaždý vývrtky.
Jo a ještě mě převelice otravujou blogy, kde pisatelky v každém článku rozebíraj, proč nemaj víc čenářů a proč lidi nekomentujou a jak je to blogová hrozně nevděčná věc. Jo, je. Tak to ať to nedělá.
Normálně bývám náročnější, ale tentokrát nebudu prudit, protože vim moc dobře, jak náročný je blog psát, takže končím. :)

11. května 2014 v 8:29

blogovať nikdy nebudem,ale prečítala som si.dopíš tam niekde "nemusí ani vedieť ako vyzeráte,aj tak vás môžu žrať"
so good Mooro

11. května 2014 v 9:36

@MyynaJsem fakt ráda, že to s tím holt a hold někdo napsal, se přiznám, že už jsem občas začala pochybovat, jestli nejsem divná já. A je víc takových slov, třeba povědomí a podvědomí taky není úplně stejná záležitost.

11. května 2014 v 10:00

Tohle je super článek! Nedávno, když jsem s blogem začínala, tak jsem podobný tip článku hledala a nikde nic. :)))

11. května 2014 v 10:15

II 2) fakt zvažuju jinej design. Nechci tu morbidní bílou, ale asi u ní tak či tak v nějaký podobě skončím... Supr článek, fakt se mi líbí jakým stylem píšeš!

11. května 2014 v 10:26

Moc pěkně napsaný! Já sama píšu blog už přes tři roky, původně to byl jen hromadný sdělovací prostředek pro mé blízké, když jsem byla mimo republiku, ale postupně mě to začalo bavit a lidé to víc čtou, evidentně je to znát. Jak píšeš, nejhorší jsou ty jednoslovné komentáře: Pěkné. Hezké, blah blah, a pak následuje odkaz nebo pozvání na giveaway. Já chápu, že tím se poukazuje na blog, láká se tak, ale na mě to nezabírá... bára.kára blog

11. května 2014 v 10:27

Moc hezky napsané :) Na komentáře typu "hezké, přijď na můj blog, pořádám giveaway, soutěž..." mě upřímně vytáči... Občas se podívám, o čem blog je, o čem je soutěž a tam na mě vypadne: odebírej mě tady, tady a tady... Ne, děkuji. Do odběrů dávám pouze ty blogy, které mě zaujmou, a ne ty, které nabízí v soutěži Essence nebo Miss Sporty, které si koupím za pár drobných v drogérii...

11. května 2014 v 10:31

Páni, úžasně napsané, víš o čem mluvíš a totálně s tebou souhlasím :) je vidět, že svůj blog vedeš pro radost a ty stoprocentně všechny body, které jsi zmínila splňuješ :)

11. května 2014 v 10:34

Dočetla jsem a chci Moorišťáka (doufám, že jich máš hodně :D).
To, že jsou čtenáři voyeři, mě pobavilo. A navíc je to pravda :)
To, že velký blogerky majív odběrech 100 blogů a komentují ten svůj + 4 pdobně úspěšný, toho jsem si taky všimla... nevím, přijde mi to docela divný :D
A souhlasím s tím, že psát komentáře jen s prostoduchým Krásné.Můj blog, je hodně negativní reklama a ve finále ty holky anid nemají moc čtenářů. Ovšem úplně nejlepší jsou ty, co napíší jen odkaz na svůj blog a nic jiného :D
S anonymy... každý to vidí jinak, myslím si, že se negativní komentář dá napsat i pod účtem. Nebo si můžeš založit účet Anonymous :D Ale pokud do tebe někdo reje a nemá to důvod a není to k článku... Osobně mi přijde enjhorší cenzura typu - zakážu anonymy a ještě budu schvalovat komentáře a ve finále jsem u některých velkých blogerek jen sluníčkový komenty (víme že :).

11. května 2014 v 10:38

Super článek, pojď na můj blog.


Haha...

...ne fakt, líbí se mi, že jsou tam snad všechny informacepro nováčky. Nevím, co bych dodala a budu sdílet, ať máš taky nějakou tu reklamu, žejo! :)

11. května 2014 v 10:46

IV. 6 :-D aj keď mám blog už dlho ma čítanie dosť bavilo
najviac neznášam, keď má niekto na blogu milión reklamných bannerov a pod každým príspevkom má reklamu od googlu. potom mi trvá 5 minút kým mi načíta blog a ešte keď začne hrať hudba no to si poviem len dovidenia a rýchlo utekám preč

11. května 2014 v 10:52

Skvělý článek, souhlasím asi se vším :) hlavně kvalitní fotky a reagovat na komentáře , to je nutnost a přehledný vzhled blogu. Drby mě na blogu moc neberou, myslím teď ty negativní mezi blogerkami apod. Ale jinak šmírák jsem taky, ráda se kouknu na byt i dovču, beru to jako fajn inspiraci. A spam typu pojď ke mě na blog a pořádám soutěž z duše nesnáším!

11. května 2014 v 10:58

dobře sesumírované. nejvíc mě vytáčí chyby, takové ty do očí bijící (k hold ještě připojuju podpaždí, podpadky a štědce!), pak naprostá absence jakékoliv stylistiky (takové ty mini blogy psané opravdu stylem á la první třída zvláštní školy, nechci být hnusná, nejsem sama dokonalá, ale někdy to fakt nejde číst) a crazy fonty.
co se týče designu, ten mám děsný, ale k prvním narozeninám si plánuju nadělit nějaký hezčí, ale sama bych to naprogramovat nedokázala, musím si to u někoho objednat.
a odkazy na blogy a GA mi nevadí, pokud je to třeba na konci jinak smysluplného komentáře, kde je vidět, že to dotyčná fakt četla, ale pokud je to jenom "ahoj, zvu tě...", tak to prostě mažu.

11. května 2014 v 11:01

Já nesplňuju skoro nic, proto mám asi denní návštěvnost patnáct lidí:D ale co never mind, píšu to hlavně pro sebe.
Jina si vůbec nevzpomínám na tu scénu z Pána prstenů. V kterým to bylo díle?

11. května 2014 v 11:17

haha pobavilo mě to s tou podúrovní komentovat :D což všichni víme ale nikdo to ještě nevyslovil nahlas (nebo jsem to nikde neviděla) :D jinak no že bych něco splňovala to se říct nedá, ale co no třeba jednou začnu naplno :D

Anonymní
11. května 2014 v 11:35

Juchůů, mám Moořisťáka! :D A jo, máš pravdu, nejvíc nesnáším ověřování komentářů!

Le Poisson - Lifestyle/Beauty blog

11. května 2014 v 11:43

fajn článek a popostrčil mě, abych už vážně předělala design :D

11. května 2014 v 11:58

Opravdu suprovej článek, jak dlouho jsi to proboha psala? To muselo být vyčerpávající. :D

11. května 2014 v 12:10

@Rena jasny, kdo nepise pro ctenost, tak tyhle rady nepotrebuje (a je takovejch dost lidi, co pisou pro sebe, rodinu, kamarady)

S tema recenzema bych si ale nebyla tak jista:D resp. Cim chytrejsi publikum, tim vic si blogerka musi davat bacha na konzistentnost a uprimnost, ale je faktem, ze vetsina prumernych ctenaru ulety az tak resit nebude, jelikoz sledujou nejen ten jeden blog, ale spoustu, a casem jim vsechno splyne v jedno, uz si nebudou jisty, co kde vlastne cetli, kdo chvalil, kdo priznal, kdo delal, ze za to dal posledni uspory apod. A kdyz to nebude v recenzi napsane, porad velkou vetsinu reklama ani nenapadne - je to bohuzel a skoda pro ty poctivy, ale nic se nezmuze

11. května 2014 v 12:15

@Myyna souhlasim, ja foodblogu moc nectu, ale fotit jidlo, aby vypadalo jako neco, co chcete i jist, je fakt hodne narocny a vyzaduje to kvalitni techniku a hezky prostredi

S tim hold je to uz tak sileny, ze se pristihnu, ze nad tim u sebe obcas premyslim, jelikoz jsem to videla uz tolikrat blbe (vetsinou blbe), ze mi to ten spravnej tvar zacina vytlacovat z automatickyho uziti

11. května 2014 v 12:18

@Lilian Winters bila je nutny zlo, nenadelame nic, pokud si s tim extra nevyhrajeme (ale i potom to bude vzdycky hur citelny a prehledny)

11. května 2014 v 12:26

@Mademoiselle M Mooristaku jsou zasoby! :D

(ne)komentovani je lol, ale kdyz po ty iluzi elity tak touzej, at si uzivaj no:D

Jj, da, ale aby si ho nekdo zakladal, to uz by mu musela dotycna hodne slapat na kuri oko, uplne bych se toho nebala ;)

11. května 2014 v 12:27

@Martina Bierová vsechny ne, ale u vetsiny se snazim nekazat vodu no:)

11. května 2014 v 12:29

@Ambrozália reklamy mezi postama me vylozene tocej, je to pak hodne neprehledny

11. května 2014 v 12:31

@Natálka - Little Gem stedce? Stedce?! :D no to si delas prdel :D v zivote jsem nevidela a ani by me takova verze nenapadla, hodne sileny

11. května 2014 v 12:33

@Bestie První kecala bych; v nejaky zkraceny verzi je to i ve fimu, ale s plnym pozadim jen v knize

11. května 2014 v 12:56

Ty tvoje blogovací články stejně zbožňuju! :) Snad se vším, co si řekla, absolutně souhlasím! Možná bych ještě doplnila o nadměrnou účast smajlíku v jednom odstavci. Jeden dva ok, ale více už je vážně přítěž. Čtenáře to akorát odradí a nebude si myslet zrovna chvalné věci o inteligenci majitelky blogu :)
- Elma

11. května 2014 v 13:06

Místo Moořišťáka bych radši jednoho westíka, dalšího do sbírky...:D

A souhlasím se vším.
Vtipný je, jak některý bloggerky dělají, že to jejich blogování je vlastně strašná služba pro čtenáře - "mám strašně moc práce, ale kvůli vám jsem si ten čas našla" a nebo "dělám to pro vás, ale nikdo si toho neváží a komentářů málo". Haha, vždyť blog je především koníček, co dělá každej sám pro sebe, protože ho to baví (teda mělo by), čtenářům je vesměs ukradený, jestli se článek objeví o 3 dny později, čtení mají tak jako tak dost jinde...
A párkrát jsem i narazila na blog, klasická nuda - sprcháče Balea a laky Rimmel, maximálně 100 čtenářů, ale muselo to být dvojjazyčně :D Protože co by svět dělal, kdyby nerozuměl tak poutavému článku o sprcháči, že...:D

11. května 2014 v 13:08

já jsem si článek tedy přečetla, a to proto, že mě to strašně zajímalo :D a musím s tebou souhlasit!
a mimochodem, jsem ráda, že konečně někdo zmínil i tu věc s některými blogerkami a komentováním. já se například snažím komentovat hodně, protože mě jednak baví psát své názory, diskutovat atd, ale beru to i jako podporu. když mě někdo baví, píše zajímavé články, tak mu to dám ráda najevo :)

11. května 2014 v 13:10

@Markéta
teď jsi mě strašně pobavila :D ale máš pravdu. mě strašně baví, když některé blogerky neustále říkají "mám strašně práce" nebo "vůbec nic nestíhám" a podobně. a řeknou to prostě x-krát že na to a ono nemají čas. občas pak mám pocit, že chodím číst blog prezidentovi :D

11. května 2014 v 13:16

Jo, jo a jo.
Kvůli vytrvalým gramatickým a stylistickým chybám už jsem pár blogů prostě číst přestala. Já vím, že je to jen malichernost a jde přeci o obsah a ne o formu (tedy to aspoň rádi tvrdí ti, kdo ty chyby dělají :D), ale prostě mi to vadí. Já neříkám, že překlep se nepodaří, sem tam může něco ujet, ale ne v každé druhé větě.
Taky mě dost rozčiluje font, který nevede českou diakritiku... A fotky čehosi nezaostřeného, focené mobilem. Teda, hlavně mě nejvíc fascinuje, když na něco takového narazím a komentáře jsou typu "skvělá recenze!". :))
(Omlouvám se za trochu divní slovosled, celý víkend se učím francouzskou syntax. :D)

11. května 2014 v 14:00

@Markéta westiku neni nikdy dost! :D

Tyhle matky Terezy jsou paradni - a jeste je super varianta, kdy neustale zduraznujou, jak z blogu nic, ale vubec nic nemaji, pouze mu obetuji veskery svuj volny cas, a to vse pro dobro lidstva, ale ve skutecnosti maji radne propracovany cenik a za kazdy odkaz si tvrde nauctuji tisice, tkz ve finale delaji blog za prumernou mzdu:D (true story) - ono je super, ze se da vydelavat blogem, fakt ze jo, ale delat ze sebe nezistnou svetici pak pusobi mega lol (a CR je na takovy praktiky moc malej prostor, všechno se tu brzo rozkeca, jelikoz vsude nakonec dela nekdo, kdo zna nekoho, kdo zna nekoho)

11. května 2014 v 14:01

@Natálje no je to debilni, kdyby si jen takhle na vlastnim rybnicku hral kazdej, tak i ony budou mit reakci tretinu ;) nepochopim ... snad o ty vzajemny diskuzi to je hlavne ne

11. května 2014 v 14:12

Skvělý návod, sice jsem už pár blogů psala, ale v podstatě pořád začínám od začátku, takže takovéhle rady přijdou vhod :-)

11. května 2014 v 15:06

Mooro jako vždycky super čtení, tenhle typ článků mě u tebe baví nejvíc a prosila bych si jednoho bludišťáka.

Já třeba poslední dva měsíce moc nekomentuju, ale ne protože bych se cítila v "elitě", ale protože na to nemám jednoduše čas, vlastně nemám poslední dobou čas ani na to číst ostatní blogy, natož ještě psát komentáře a docela mi to chybí. A to pak nenapíšeš komentář k článkům lidí kteří vědí, že jejich blog čteš a hned jsi za namyšlenou krávu :-D

Každopádně já bych se ztotožnila asi se vším, co jsi napsala. Nejvíc mě otravují komentáře s odkazem na giveaway :-D

11. května 2014 v 17:23

@Černá Moora
Tak tohle vím o pár lidech taky - dávají rady, jak nevypadat jak prodejná blogerka a pak věci, co dostanou k recenzi, prodávají za téměř 70% ceny, jak kdyby si to koupily a k tomu si účtují za bannery slušný sumy :) Úsměvné, protože zrovna na těch, co říkají, že z toho nic nemají, je to nejvíc vidět. Čert vem, že vydělávají na čtenářích, ale ať jim nelžou, že z toho nic nemají..

11. května 2014 v 17:23

Nejvíc mě fascinují blogerky, které píší dvojjazyčné texty, a k překladu použijí google translator a ctrl+c, ctrl+v, no krása. :D

Giveaways plné drogerky, které mají za úkol lovit nové čtenáře mě nebaví. Mám radši příspěvky úplně bez fotek než s čímsi v mizerné kvalitě. Blogy, které obsahují pouze obrázky z internetu mě nezajímají. To samé platí u pipinkovských blogů bez obsahu. Pro mě důležitý styl psaní. :)

11. května 2014 v 18:32

@Mademoiselle M ja si myslim, ze je fakt dobry, pokud nekdo dokaze konicek promenit v obzivu, pak ma praci, co ho opravdu bavi, ale tim lhanim se dotycny akorat shazujou (ono kdyby aspon mlcely, tak ok, ale tvrdit opak, to je uz trochu moc;))

11. května 2014 v 18:39

@Simone ♥ hele, tohle je pochopitelny, ze ma nekdo blog v odberu jeste neznamena, ze na nej ma cas (ja jsem s nim taky posledni dobou na stiru) - ale myslela jsem ty pripady, kdy blogerka sama pravidelne zminuje, ze blogy cte, treba na neco dela recenzi a uvede ji tak, ze o a o tom se ted na blozich hodne mluvi atp., ovsem ze by nekomu nechala komentar, to se nedeje a nikdy ;) vsimne si toho postupne kazdej, kdo sam komentuje ... a fakt neverim, ze by byla tak dusevne plocha, ze by ji opravdu nikdy zadna prinosna nebo pochvalna poznamka k clankum jinejch nenapadla ... Toz tak :)

11. května 2014 v 19:05

Nemám moc času, takže jsem zatím článek nezvládla nepřelouskat celý, ale chtěla bych poznamenat, že mně osobně se mnohem líp čte tmavě šedé písmo na bílém pozadí než černé - to už mi začíná tak nějak přeskakovat a z dlouhého čtení blbnu...

11. května 2014 v 19:15

Uf, dočetla jseeem! :) Naprosto se vším souhlasím... nicméně zároveň nevím, jestli všechno dodržuju :-D

11. května 2014 v 19:25

dakujem za tento clanok, naozaj rada taketo veci citam :)

http://beautybybellatrix.blogspot.sk/

11. května 2014 v 19:37

jedneho Mooristaka poprosim! :) clanok potvrdzujem a suhlasim, len taka perlicka na temu "osobni drby", u mna je najcitanejsim clankom na blogu od zaciatku roka ten, v ktorom pisem, co si balim do porodnice :D

11. května 2014 v 20:00

@Černá Moora
A bude i nějakej zlatej nebo jen všechny černý? :D

11. května 2014 v 20:00

@Černá Moora
A bude i nějakej zlatej nebo jen všechny černý? :D

11. května 2014 v 20:11

Chci taky Moorišťáka a prakticky se vším souhlasím, perfektní shrnutí a obdivuju tě, žes na nic extra důležitýho nezapomněla, to můj post by byl poloviční :D.
Vypíchla bych ještě možná blogerky samaritánky "udělala jsem to pro vás, pro vás testuju tu děsnou řasenku, pro vás sedím a píšu i když bych mohla dělat něco jinýho..."

Anonymní
11. května 2014 v 20:23

Počet chtěných Moořišťáků rychle narůstá, takže abych neusnula na vavřínech - taky si jednoho zamlouvám! Soňa :)

11. května 2014 v 21:30

Přečetla jsen celý článek, souhlasím, dělám všechno správně - a kde je sakra ten úspěch?! (Že by to bylo tím obsahem? :D)

11. května 2014 v 22:34

jupííí dočteno a naprosto se vším souhlasím :) P.S. také bych chtěla jednoho Moorišťáka, smutně koukááám :))

11. května 2014 v 23:58

@Černá Moora
S těžkým srdcem jsem odstranila z pozadí blogu meteority. A na čtenosti mi to stejně nijak nepřidalo :-DDDD

12. května 2014 v 0:06

@Černá Moora
Tyjo, já jsem neinformovaná :-D
no nevadí, třeba do toho časem taky proniknu, ale hlavně tu nepište na můj popud konkrétní jména, nebo zas bude kauza :-D
Ad dvojjazyčnost - mi nijak nevadí, protože si lehounce pocvičím AJ, která pozvolna upadá...a dvojjazyčný text je takový ideál (ovšem na dostatečně zajímavé téma)

12. května 2014 v 0:39

No a za to pak když člověku nechá na blogu komentář nějaká velká blogerka, to je radosti! :-D

Jinak podle mě nejhorší to je s tím zajímavým obsahem, těžko člověk najde originální téma. A nejvíc nejhorší je, když ho třeba mám - jakože vážně ten článek v češtině nikde, nebo jen diskuze, a pak to o shodou náhod týden dřív publikuje mnohem známější blogerka...to už pak nemá cenu s tím ještě nějak trapčit :-D i když tedy můj názor na věc byl zcela opačný, tak možná to ještě někdy vytáhnu...uvidíme.
A docela mě fascinuje, jaké články jsou u mě nejčtenější: Shellac (to pochopím, info se hůř shání) a potom zinková a kalciová mast a kokosák - ??? Nejobyčejnější věci, a navíc na kokosák milion recenzí všude. Nicméně jsem tehdy psala o tom, že není moc vhodný ke konzumaci, název článku: Kokosový olej není k jídlu...?! (čímž jsem si rozházela asi tak půlku publika). A lidi mě hledají pod "kokosový olej k jídlu". :-D Tak to by mohl být pěkný příklad toho, jak je důležitý název článku. A určitě je dobré nebát se trochu té kontroverze, i když je jasné, že se do toho pustí dost dříve netušených čtenářů, ale tak od toho diskuzi máme. (Ovšem osobně ale na to přestávám mít nervy se neustále před někým obhajovat).

Poslední věc: u některých blogerek je hodně zajímavé pozorovat, jak jim "naroste nosánek nahoru" :-))) s rostoucím počtem čtenářů. Nebudu samozřejmě nikoho jmenovat, ale časem mi několik takových přestalo být sympatických, a to jsem je sledovala od začátku. Většinou jde o aroganci v komentářích. Přitom by stačilo trochu pokory a čtu je dál!

No, snad ten komentář dává smysl, 4 deci červeného a 0:30 za mnou.

12. května 2014 v 9:02

Skvelý článok a dík za tip ohľadom publikovania postov v raňajších hodinách :) to by ma zrejme ani nenapadlo... Ale tak mne je to vcelku jedno, veď ja píšem blog aj tak najmä kvôli sebe samej a cibreniu svojho pisateľského /ne/umu! :D

12. května 2014 v 9:22

Já za sebe můžu říct, že mému blogu přibylo nejvíc čtenářů právě u kontroverzních článků. Pamatuju si, že první byl asi před dvouma rokama, kdy jsem udělala koláž stereotypů bloggerky kde byly Yankee candle, HM showroomy a já nevím co ještě už si přesně nevzpomínám :-D Samozřejmě jsem byla nejméně 50x kráva a na můj blog se scházeli i lidé co na něm nikdy nebyli, ale návštěvnost vzrostla velmi :-D Ale to Mooro znáš sama asi nejlíp z nás. Já si myslím, že je naopak super mít vlastní názor a jít hodně proti (tedy ne za každou cenu) protože mě nebaví takové ty blogerky, kterým vše sedí, mají každého rádi apod. to já klidně pod svým nickem blogerce napíšu, že jí nemám ráda a nebaví mě (nebo na svůj ask kde mi často chodí dotazy "máš ráda xy? je hezká?" :-D).

A mimochodem blogerky, které nepíšou komentáře na jiné blogy jsou peklo. A ještě horší jsou už jen ty, kterým na blogu sto lidí vysekne poklonu jako prase, ale chápu, že ony pak nemají čas na to ani hromadně všem lidem poděkovat!

Anonymní
12. května 2014 v 14:15

Jednoho Moořišťáka i sem ke mě!

Ještě bych přidala k tomu vlogování - v tom člověk musí být opravdu dobrý, aby se na to dalo koukat. Nemá smysl půl hodiny blábolit, ehm, odmlčovat se, ehm, vysvětlovat milion věcí okolo, když jde informace, o kterou běží, shrnout v pár minutách. Většinu českých kosmetických videí vypínám po chvíli unuděná, protože hromada balastu a očekávané informace furt nikde.
Doporučila bych k nakoukání a inspirování třeba česko-slovenskou herní/vlogovou youtube scénu. U těch lidí se člověk většinou neunudí k vypnutí.

Sal

12. května 2014 v 14:29

@kubajda jasný, odstíny černý a bílý jsou určitě možný, šlo o ten základ tamvě na světlém, nikoli naopak

12. května 2014 v 14:31

@nakupujirada náhodou pěknej blog, líbí se mi ten čistej dyzajn, tě příště hodím do tipů :)

12. května 2014 v 14:32

@Alice in Wonderland CZ to už je pomalu na kontejner moořišťáků, co jsem to zas vypustila .. :D

12. května 2014 v 14:33

@Veronika - Cosmetic Jam taky už se mi stalo, že mi někdo vyfoukl téma ... ale já ot v tom případě nechám trochu odležet a sepíšu to, nic mě nezastaví, když mám potřebu se světu vyjádřit :D

12. května 2014 v 14:38

@Simbli "nemám, je to držka" - ještěže nemám ask, by mě dostávalo :D

ze sluníčkování já taky nemůžu ;), tak snad je normální, že každýmu nesedí každej, ale tady je téměř povinnost cukrblikovat a za zádama se pomlouvat a závidět (nj, miluju klasický ženský kolektivy :D)

(btw. musim vymyslet zas něco kontroverzního, už dlouho nebylo :D)

12. května 2014 v 14:39

@Anonymní povídej mi o tom, důvod proč na nic pravidelně nekoukám ;) a upřímně nechápu, kde na to ti, co koukaj, berou čas, fakt jo :)

12. května 2014 v 14:42

@Veronika - Cosmetic Jam jasný, nic nepíšu, to by mě už dotyčný asi pak upálily na hranici z čínský kosmetiky, lol

Anonymní
12. května 2014 v 17:04

@Simbli Tak jsem ten článek hledala a nenašla - je ještě u tebe na blogu?

12. května 2014 v 17:06

Já si v poslední době čím dál častěji říkám, kolik lidí ty články opravdu čte. Přijde mi, že lidi jsou dneska strašně líní číst, prohlídnou si fotky nebo chtějí videa:) O to víc si vážím, když napíšu nějaký delší článek a někdo ho přečte a napíše smysluplný komentář. Já sama když článek přečtu, tak pokud mám čas, tak komentář napíšu, pokud čas nemám, tak se často vrátím, když si ho udělám. když si někdo dá práci a napíše článek, který se mi líbí, tak si ráda dám tu "práci" a okomentuji ho... Navíc jsem si všimla, že čtenáři jsou už dost přesycení recenzí a nejlépe opravdu reagují na osobnější články. Ty já někdy píšu, ale zase z toho důvodu nedávám na blog obličej.
S anonymy moc velkou zkušenost nemám, ale teď se jeden vyžíval u všech článků s těhotenskou tématikou a musím říct, že ignorace je opravdu to, co zabírá. Ani jsem mu ty jeho nenávistný sra*ky nepublikovala a byl celkem rychle klid :D

Anonymní
13. května 2014 v 13:56

@Veronika - Cosmetic Jam

kdyz se to neda cist a neda se koukat na fotky, tak ani odendani meteoritu to nezachrani...

13. května 2014 v 15:50

Začala jsem psát blog očima mýho psa-mopsice Cherry. Lidi jí totiž zbožňujou, tak mě napadlo, že by bylo fajn, když by si mohli přečíst j"jak se zrovna má", nad čim přemýšlí atd :) Ze začátku mě to bavilo, ale když jsem viděla, že za měsíc si článek přečetlo ani ne 70 lidí, nějak jsem si říkala, že ten čas, který nad tím strávím, za to nestojí. Počet čtenářů se totiž zvyšovat nezačal ./ Navíc nějak došla inspirace a vlastně nevím, jestli je psí blog to,co lidi táhne? Možná se ale zase rozhoupu a začnu postovat, nějak si mě tímhle článkem nakopla :)

13. května 2014 v 22:57

@Beauty of Body and Mind taky se snazim zkracovat, blogu jsou ted mraky a prijde mi, ze pocet casu, kterej ctenar muze venovat jednomu, se tenci:D

13. května 2014 v 23:00

@DoggieCherry co ho zkusit propagovat na fanouskovskejch psich strankach, prip. Majitelu mopsu? Ale jinak nedokazu posoudit:)

15. května 2014 v 11:34

Jeste se k tomuto clanku vratim, je v nem vse a bavi me dodatky v zavorkach, certuzel to vykradani cloveka nadzvedne z mechu nejvic, ale co naplat, nic s tim delat nejde...

17. května 2014 v 18:44

@Anonymní

http://myemptyjournal.blogspot.cz/2012/03/reju-si.html jako neříkám, že je to nějak kůl jo, už bych to tentokrát napsala úplně jinak, ale dva roky zpátky bylo ještě blogování úplně jiné a já samozřejmě mladší :-) Každopádně jsem to zmínila spíše proto, že až tento článek (+ ještě jeden o modelkách) mi přitáhl velké množství čtenářů :-)

21. května 2014 v 22:41

Dost dobrý článek. A za příklad s Gandalfem a středozemským Skype máš bod. :D

23. května 2014 v 11:02

Fajn napsaný a čtivý. Jsem a budu jen občasná čtenářka (málo času, nadto jsem "učtená" ze smluv, žalob a zákonů), ale pokud bych mohla něco poradit, tak ať jsou příspěvky krátký, výstižný, vtipný a bez gramatických obludností. Vždycky se vytlemim, když někdo ukazuje papírový obal a 3 minuty mluví o to, že je obal z papíru. To vypínám (týká se videí).

23. května 2014 v 20:47

Dočítané dokonca! A mne náhodou ani dlhšie články nevadia, rada si ich prečítam :)
No tak nachytala si ma hneď v prvom bode, názov blogu mám anglický...ale nič lepšie ma akosi nenapadlo (toľko k mojej kreativite), ale možno raz ma osvieti aj lepší názov :D
Tipy sú každopádne dobré, hneď som aj zjednodušila komentovanie :)
Trochu ma na mojej téme hnevá, že nemá vlastné pozadie pre textovú časť, ale zatiaľ sa svojho bodečkového pozadia nevzdám, je vlastnoručne vyrobené :D

24. května 2014 v 23:41

Jů, perfektní článek, přečetla jsem ho celý, ovšem s vypětím všech sil :) A teď bych se s tebou ráda spřátelila. Tvůj blog čtu ráda, hlavně proto, že ti nechybí smysl pro humor. I já jsem někdy vtipná, i když u některých článků mi to nejde. Jsem taková pořád začínající blogérka, ale potěšilo by mě, kdyby tě u mě nějaký článek zaujal a odkázala jsi na mě. Jinak mě potěšilo i to, že ten můj věk (42) není až tak na škodu. Psaní mě strašně moc baví, jen si někdy říkám, že je škoda, že ty články nevidí víc lidí, že by se jim určitě líbily :) Vím, že rozjezdy jsou pomalé, ale rozhodně se nevzdám. A každý měsíc vymýšlím, co bych vylepšila. No, určitě bych se měla hodně zaměřit na kvalitu fotek, v tom je moje velká slabina :( Přeji ti hodně čtenářů a ještě jednou díky za tento návod :)

24. května 2014 v 23:49

@Simbli Ahoj, koukám, že na to jdu stejně jako ty. Někdy publikuju článek a říkám si: a teď se do mě pustěj. Ale pak si zas říkám, že mám právo na svůj názor na svém blogu a že i negativní reklama je reklama. :)

11. června 2014 v 16:12

Za tento článok skutočne palec nahor. Články tohto typu nemám príliš rada...ale tento článok je skutočne napísaný veľmi prehľadne a z môjho pohľadu aj 100% pravdivo...sú tam aj základné veci aj tie nie úplne jasné...súhlasím snáď so všetkým......si to mala vytlačiť, namnožiť a predávať po 50kč, že krátka príručka začínajúcej blogerky,lebo je to fakt dobré:))

21. června 2014 v 13:53

Krásný článek, děkuji, děkuji! Rozhoduji se začít, i když blogů už je mraky...ale chci psát pro své vrstevnice 40+ - ano, i nás zajímá kosmetika, vůně a cestování ...i jiné různé novinky. Jen nemáme tolik času, rády přijdeme k hotovému, vyzkoušenému a ověřenému:-)
Jsem už 100% rozhodnutá, jen pořád váhám - ví o vašem psaní blogů i vaši nejbližší (nemyslím partnery, jejich podpora je nejspíš nutná) ale myslím kamarádky, kolegy, známé...není lepší se takto okolí vůbec neprezentovat, založit si na FB jiný profil, e-mail atd.?

21. června 2014 v 23:03

@Ivvet K. o tom, ze zajem o tyhle veci nekonci s tricitkou, doufam nikdo vubec nepochybuje:))
Jinak zajimavy dotaz, docela by se stalo za to ho tam i zahrnout .. odpoved neni tak jednoznacna ... Pokud se blog bude sirit i pres kamarady, tak je to dobre, proste vic lidi, vic kanalu ... ale zas clovek trochu ztrati takovou tu anonymitu a svobodu pri psani .. nekdo by se pak treba rozhodoval, o čem psat a o cem ne ... aneb sverit se anonymnimu davu s novym cupr milencem se pak asi vylucuje:D
U me vi par kamaradek, co ho obcas ctou, pak par clenu rodiny, ale jinak nikdo, s kym nejsem vic v kontaktu .. s fb ho propojeny nemam, ale to je spis obecna neduvera k propojeni az prilis mnoha informaci, ktere propojeny byt vubec nemusi

... Takze proste zalezi, jake to vase okoli je .... za zminku stoji i to, ze nejhnusnejsi komentare dokazou psat lidi, co vas osobne znaji a nemusi vas, u par blogerek je to myslim patrne, proste takove blaboly nikdo anonymni nema duvod vymyslet .. tkz i tohole hlediska to stoji za uvahu

28. června 2014 v 11:38

Hezky napsané (délka vůbec nevadila). Já jsem s blogem začínal před 8 lety se zcela nejasnými úmysly, ale tak nějak mi to zůstalo až dodnes. Připomíná to snad trochu dítě, které si myslí, že až vyroste, bude kosmonautem, ale v reálu poté dělá třeba "operátora na výrobní lince" :).

22. ledna 2016 v 21:32

Díky za článek. Dočetla jsem taky až do konce a s většinou souhlasím. Píšu, jak už tu někdo zmiňoval, blog taky spíš pro sebe s cílem vypustit ze sebe trochu kreativity a ještě uklidit si myšlenky v hlavě, plus záznam historie...tak nějak všechny tyhle důvody. Každopádně i tak občas na stránky někdo zavítá a je dobré ctít určitá pravidla. :-)

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...