Nejhezčí kosmetické adventní kalendáře 2017

Úvodem navrhuju, abysme kolektivně předstírali, že poslední článek je z července letošního roku :D Že dík. Holt když smícháme v kotlíku málo času a klesající zájem o blogy obecně ... voilá ;) Instagram je z hlediska doby potřebný pro publikaci příspěvku prostě mnohem pohodlnější nástroj. A taky furt při ruce. Doslova. Na druhou stranu je ale naprosto nepoužitelnej pro efektivní vyhledávání, když se chcete dozvědět názor. Pokud člověka zajímá konkrétní recenze na cokoli, tak má prostě smůlu, protože kdo by měl chuť procházet tisíce random příspěvků, který se mu na danej hash zobrazej, a z nichž většina bude jen obrázek bez textu. Yep, nikdo. A proto jsem se rozhodla, že přece jen čas od času něco napíšu tady. Neboť nutkání vám sdělit pár zásadních mouder (bez nichž by váš život pochopitelně nebyl úplný) je čas od času neodbytné.

Tak to by na začátek asi stačilo a popojedem k dnešnímu postu, na jehož počátku byl adventní kalendář od Lookfantastic, jenž se tuhle na insta setkal docela s úspěchem. I mimo insta (zdravím V. :D) Adventní kalendáře na konci října se sice příčetným náhledem můžou zdát jako trochu předčasný téma, ale (narozdíl od vánoční výzdoby v krámech) nejsou - neb některé z těch, které jsem minulý týden okukovala, jsou už teď vyprodané. Omg? Takže rychle rychle, ať případně ještě něco stihnete :D U každýho vám dám rovnou proklik na eshop, ze kterého jsem brala fota, ale minimálně některé seženete i jinde (jo, a nic z toho nejsou affil linky, tak můžete klikat zcela bez obav, že byste se dostali pod vliv nepřiznaný reklamy .)) Řazeny jsou podle toho, jak moc chic mi přijdou. Alespoň většinou.

První příčku obsadil kalendář britského nákupáku Liberty, Ł175. Taky je to jeden z těch, co jsou online už vyprodané (přímo v obchodě by se ale ještě měl dát sehnat). Obsah mi upřímně řečeno zase až taková bomba nepřijde a povrchně přiznávám, že se mi líbí spíš kvůli krabici ;)

Pokud bych to měla hodnotit racionálně, tak by vyhrál Lookfantastic Advent Calendar 2017, cena včetně pošty Ł90 - v poměru cena/obsah/vzhled podle mě jasně vede. Sice nemá na krabici domeček, ale je taky skvělá. A navíc využitelná i po vybalení. Na rozdíl od ostatních jeho obsah na webu neuvádějí, ale zvědavci ho najdou tady.

Pro srovnání, 12 Days of Beauty Calendar od Feelunique, €42, oproti němu působí tak trochu jako chudý příbuzný.

Složením se mi dost líbí i Fenwick Beauty Advent Calendar 2017, Ł150.

Kdo si potrpí péči od L´Oreál, tak si užije s kalendářem od Selfridges, Ł120. Mě by bavily asi jen ty vůně, ale krabice je moc hezká a obsah pro milovníky Lancome a spol. ideál.

Ještě víc Lancome pak najdete v Lancome 24 days in a Parisian Wonderland, Ł95.

A kdo by pro změnu chtěl na pleť něco, co funguje (:D), nešlápne vedle s Decleor. Dle mého názoru zcela neprávem opomíjená značka.

John Lewis Beauty Advent Calendar - náplň je taková roztomile britská a co do využitelnosti imo docela povedená, cena Ł149.

NUXE Beauty Treasures Advent Calendar Ł49 - jestli se objeví u nás, tak bych do něj skoro šla - kombinace olej-medová řada-nuxellence je skoro sázka na jistotu, že se vám všechno hodí.

Benefit WonderGLAM 2017 Advent Calendar, Ł34.50, je hezky složený pro nováčky, kteří tak vyzkouší všechny zásadní bestsellery z minulých let. Příp. se hodí jako zdroj cestovních verzí.

Kalendář od Marks & Spencer, Ł35, pro změnu ještě není v prodeji.

Charlotte Tilbury Naughty and Nice Beauty Advent Calendar 4 495 Kč - CHT mě k nákupu sice nikdy nezlákala (a ani tady se to vzhledem k ceně nezmění ;), ale stylem mě tahle značka prostě baví.

Kdo je ujetý na svíčky, tak u DIPTYQUE Advent Calendar se mu asi zrychlí tep (mně se zrychlí leda tak při pohledu na cenu - Ł300? No ale proti gustu ... ;)

Do Body shopu zavítám jednou za uherský rok (holt já a mazání), ale to nic nemění na tom, že ty jejich věci voní a vypadají moc pěkně. Kalendáře mají tři, za Ł45, Ł65 a Ł99.

L'Occitane en Provence mě osobně nechává klidnou jako hladinu, ale Advent calendar body care gift set, Ł49, mají dyzajnově udělaný zajímavě ... i když si nemůžu pomoct, ale ten obrázek na mě působí spíš letně, možná kvůli žluté obloze, neopadaným stromům a lánům levandule :D Jestli je to nějaký interní vtip, tak mně kdyžtak poučte ;)

NYX Professional Make Up Kiss & Tell Advent Calendar, Ł50 - Nyx jde taky nějak úplně mimo mě, ale vím, že jsem v tom spíš výjimka, takže pro úplnost přidávám i ten. Odstíny rtěnek mi ale i objektivně přijdou celkem nic moc.

A do třetice značka, která mě vůbec nebere - KIEHL'S Limited edition 24 day advent calendar, Ł95. Ještě bych teda mohla pokračovat do čtveřice a pětice s Clinique a Clarins, ale u nich se mi nelíbily ani krabice, tak jsem se nepřemáhala ;)

Lakýrnice by mohl potěšit OPI Love OPI XOXO Beauty Advent Calendar, Ł63, s 25 limitkami mini laků.

O něco levnější je Essie Nail Polish Advent Calendar 24 Day Christmas Countdown, Ł50, ale zase je tam jen 13 laků a zbytek jsou nějaké pečující čičoviny.

Asosácký kalendář, Ł55

a mají i verzi pro pány, Ł55, která mi přijde možná zajímavější.
 

 
A tím se dotáváme ke konci žebříčku. Když se podíváte vzhůru a potom vám padne zrak na Sephoří Winter Wonderland, €39.95, napadne vás asi leda tak to, že si dělají prdel :D No a dle komentářů u nich na webu nejste sami. Jako srsly? Pár vzorků a dárků k nákupu za 40 euro?

To by z toho člověk skoro potřeboval panáka.
Ale jistě, ozvalo se ze sluchátka.

25 panáčků ginu je do předvánočního období myslím docela užitečný dárek :D Edinburgh Gin Advent Calendar, Ł100, nebo Ginvent advent calendar, Ł135.

A to bylo pro dnešek vše. Nějaké kalendáře určitě budou k sehnání i v českých shopech, ale zatím jsem nic nenašla, tak je na ně asi ještě brzo.

Doufám, že jsem vám chyběla :D A taky, že příští post bude dřív než za rok .D


A obligátní dotaz k diskuzi na závěr - který byste brali nejvíc? Případně máte vyhlédlý nějaký úplně jiný?

Číst dál >>

Co s načatým večerem - šlapky, vodníci a mědvědi

O projektu Pragulic jste možná slyšeli, možná ne. Ve stručnosti, jedná se o svérazné pojetí turistických prohlídek Prahou, kdy se rolí průvodců ujímají bývalí i současní bezdomovci, kteří ukazují zájemcům její zase ne až tak zřejmou tvář. Průvodců je několik a co jsem si všimla, tak se občas obměňují, přičemž každý z nich má trasu zaměřenou jinak (jak místně, tak tématicky) a většinou nějak spjatou se svým životním příběhem.

My jsme s kámoškama už dlouho chtěly jít na asi nejznámějšího a nejvýraznějšího z nich, bývalého prostituta Karima s jeho tour pražským podsvětím. A když říkám dlouho, tak jako dlouho, asi dva roky ... lemry, level PRO. Většinou to bylo tak, že když už jsme se konečně rozhoupaly, že jako bysme se fakt už měly domluvit, tak mezitím nastala zima ... no a chodit v noci zmrzlou Prahou se nám zrovna nechtělo, byť by to bylo zážitkově možná o to víc autentický (jsme i pizdy level PRO, ale to tady asi nemusím po těch letech už vůbec nijak zdůrazňovat). 

Každopádně, poté, co mi kolega, který už prohlídku absolvoval, vyprávěl, že se pak asi měsíc bál chodit po Václaváku, tak jsem se finálně hecla, že tohle jako musim rozhodně slyšet, a to co nejdřív, už včera bylo pozdě. No a konečně se nám teda podařilo se za tímhle účelem scuknout.

Prohlídka se musí předem objednat na webu, ale to najdete v popisu. Jo, ještě bych tady asi možná na rovinu uvedla, neb poslední dobou je to trochu blogově výbušné téma, že se nejedná o žádnou skrytou ani zjevnou placenou reklamu, ale prostě úplně normální akci naplánovanou z vlastního popudu (na druhou stranu, i kdyby to reklama byla, tak v tomhle případě by to asi stejně nikomu nevadilo, tak možná to je nadbytečný, ale víte jak ...)

Asi vás nepřekvapí, že než jsme si dohodly termín, tak jsem v mezičase z kolegy vytáhla vlastně skoro všechno, co jim Karim vyprávěl, jelikož zvědavost je vlastnost, jež je mi zcela imanentní. A taky mě zajímalo, jestli teda přes ten Václavák mám přestat chodit boco.

I přestože jsem nakonec velkou většinu věděla předem, stejně jsem se fakt těšila. Ale jelikož tohle má asi každej jinak, tak jsem se rozhodla, že tady v podobný míře spoilovat nebudu, ať někomu případně nezkazím zážitek.

Pro pořádek ještě uvedu, že Karimova prohlídka má dvě části, a rezervovat lze buď jen první část, nebo obě dohromady. Případně se po první části můžete rozhodnout, že si druhou na místě dokoupíte. My vzaly rovnou obě. Když už, tak už.

Skupina zásvětních turistů čítala zhruba 15 lidí (ani nevím proč, ale čekala jsem menší počet, cca poloviční, ale zájem je i po těch letech zjevně pořád velký). Začíná se na Hlaváku, kde si dáte takovej menší bezdomoveckej kvíz a přitom i návod v jednom - proč lidi končí na ulici, kde sehnat jídlo, kde spát, na co si dát bacha, kde kdo šlape, kde se seženou drogy. Probíhá to tak, že Karim pokládá otázky do davu a čeká odpovědi. Vyzvídá i něco o účastnících, mě tím pádem docela překvapilo, že většina byla mimopražská. Mimo jiný se tu třeba dozvíte, že na Hlaváku šlapou jen kluci a kupodivu jsou to většinou heteráci. Holky jim nesměj do revíru - krom jediný - a to je Katka (ta z dokumentu Třeštíkové). Ale proč tam může šlapat právě jen Katka, to vám neřeknu, ať máte alespoň nějaký překvapení.

Pak se pokračuje na Václavák - tady proberete, která půlka je bezpečnější, místopisné rozdělení mafií, na kterou policejní služebnu zajít a který se obloukem vyhnout, kde spí bezdomovci (některý místa velmi WTF) a kde postávají prostitutky (oproti Hlaváku ženského druhu) - a kterým z nich se opět obloukem vyhnout.

Dál prohlídka vede přes Jungmannovo náměstí do Perlovky a odtud na Národku. V týhle části jsou samozřejmě nejpikantnější Perlovka stories. Třeba proč se hospodě u Dvou koček říká u Dvou paciček, bych možná radši nevěděla :D (příští oběd odsouvám).

Chvíli před touhle fotkou jsme se zrovna dozvěděli, co jsou to mědvědi a kde je najít (a nepovim :P).

Na Národce pak končí první část prohlídky - nicméně kdo chce, může pokračovat dál. Což v první řadě znamená do kavárny Louvre, bývalého bordelu (takže velice tématické). Tady se tak hodinku posedí a podebatuje a pak se zase vydáváme dál.

Jestli nevíte, co jsou to ultimátní linky, tak po týhle prohlídce to vědět budete. Nyx face awards hadr.

Krom nalíčení vás na Karimovi zaujmou samozřejmě i cinkrlata. Hodně slušná výzbroj, kterou navíc prý nikdy nesundavá. Rspct.

Druhá část tour vede na Karlák, kde uvidíte při troše štěstí hned několik štětek, do přilehlého parku (kam prý v noci rozhodně nechodit, neb se jedná o nejnebezpečnější park v Praze, i když na to nevypadá), kolem Tančícího domu na druhej břeh Vltavy, na Kampu a na Karlův most, kde se končí.

Druhá část je už více konformně turistická, takže (krom vyhlášeného gay bordelu za justičním palácem) se dozvíte i různé historické zajímavosti, kde se co natáčelo, kde kdo bydlel apod. Mě bavila úplně stejně jako první, neb stará Praha v noci nemůže omrzet, ale jedna pizda ze skupiny už nám fňukala, že ji bolej nohy a klidně by ji oželela (ale v baru ji to pak samozřejmě hned přešlo).

Čímž se dostáváme k délkám - celá prohlídka trvala cca 6 hodin, začínalo se v půl osmé a končili jsme cca v půl druhé, na vzdálenost jsme ušli zhruba 9 km ... což se v pohodě dalo i v běhacích podpatkách (ale ok, nebudu zamlčovat, že jsem je měla jediná :D).

Za sebe tuhle tour pražským podsvětím rozhodně doporučuju všema deseti, bylo to fakt zábavné i poučné a Karim je sympaťák s přirozeným vypravěčským talentem.

Jo, abych nezapomněla, po tom Václaváku se nakonec naštěstí chodit nebojím. Ale do Krakovský teda nepůjdu, no.

Co vy - znáte, neznáte, byli jste, plánujete?

Číst dál >>

Intro

Ehm.

Uvažuju, jak se začíná první článek po 5 měsících, ale nic příhodného mě nenapadá, tkž ehm bude muset v tuhle chvíli nejspíš stačit.

Asi vás bude zajímat, proč tady tak dlouho nic nepřibylo. No, mě by to upřímně zajímalo taky. Každopádně těch pět měsíců uteklo šíleně rychle, vůbec mi nepřišlo, že je to už tak dlouho. Což bude i tím, že na insta pro změnu příspívám celkem ukázněně, díky čemuž se nedostavil pocit, že jsem z toho bloggingu vypadla jakože úplně úplně. Nicméně datum posledního postu mluví nekompromisně, tak mu tedy budu věřit.

Příčinu bych nakonec viděla v kombinaci několika faktorů - málo času (haha, jste nečekali, já jsem tak originální, vrrr), hodně práce (dtto), hodně učení (dtto). Kdybych byla hodná holka, tak bych to mohla poctivě svalit jen na to poslední z trojice. Minimálně jsem se těch pět měsíců učit fakt plánovala.

No a pak je tady teda ještě jedna příčina, a ta už přece jen trochu originální bude. Mě totiž kosmetika obecně nějak znudila. Resp. ne kosmetika jako taková, to bylo nepřesný vyjádření implikující potenciální mooří lesanovitost. Což je fakt strašidelná představa. Ne, mě znudilo o ní akorát číst ... a tím pádem i psát. Jelikož přečíst si to pochopitelně musíte i po sobě. No, a to je u převážně kosme blogerky celkem zásadní problém, to si zas nebudeme nic nalhávat.

Ačkoli jsem si nemyslela, že je něco takovýho vůbec možný, tak se ukázalo, že přece jen mám nějakou psychologickou hranici, pokud jde o množství nový kosmetiky, kterou jsem ještě ochotná vstřebat. Je to teda divný, ale je to tak. 

Abych to popsala nějak stručně, tak mi přijde vyloženě únavný, jak se poslední měsíce objeví nějaká přelomová novinka snad co 14 dní, pročež nad ní všechny blogerky obeslaný PR oddělením nadšeně hýkají v bezmezném obdivu nad její naprostou úžasností ... aby ovšem 14 dní nato hromadně hýkaly zase nad něčím úplně jiným, předchozí navždy zapomenuto. Nevím, koho tohle baví, ale mě fakt ne. To si můžu zase začít kupovat Elle. Objektivita stejná, akorát tam aspoň nebudou gramatický chyby.

Když si k tomuhle informačnímu základu připočtete to, že spoustu novinek dostáváte i sami, tak už k pocitu předávkování kosmetikou fakt není daleko. A já si teda v týhle oblasti střelit zlatou rozhodně nemíním. Co kdybych pak utekla někam do lesa, začala se omývat vodou z potoka, bydlet v chatrči z europalet a jíst raw (přičemž od toho je k chatrči z perníčků a neraw dětem imo už jen kousek).

Postupně jsem tím pádem přestala číst tak nějak úplně všechno.

- Částečně proto, že jsem opravdu nesdílela názor, že každej měsíc potřebuju čtyři nový paletky stínů. Zvlášť když si upřímně řečeno nemyslím, že někdo potřebuje víc než čtyři paletky vůbec :D Ok, asi to nebude všeobecně přijímaná idea. Nicméně třeba "sbírky" kosmetiky vyžadující celej prádelník z Ikea mi přijdou už hodně creepy ... to bych se možná i někam objednala na konzultaci .D  

- Částečně ale i proto, že jsem musela číst tisíce jinejch věcí a na čtení čehokoli jinýho jsem pak už neměla vůbec náladu. Takže ani na blogy, který nepíšou PR hýkavky.

Ale jelikož je úplně esenciální u něčeho prokrastinovat, občas jsem si proklikala úvodní stranu youtube a doporučený videa. Několikrát jsem tu zmiňovala, že mi youtube přijde jako děsná ztráta času ... a po proběhlém exkurzu se na tom nic nemění :D Lze pouze konstatovat, že některý český počiny mi přijdou spíš jak z hlubin dark netu než cokoli jinýho. Anebo to možná jen nechápu, protože mi není jedenáct.

Aby vám tenhle post informačně aspoň trochu k něčemu byl, bude tip. Moje youtube snaha totiž nakonec nepadla úplně vniveč a já si ke stávajícímu minimu lidí, jejichž videa mě bavěj, přidala Tanu Mongeau. Narazila jsem na ni náhodou, když se mi v doporučenejch objevila nějaká vypsychlá vysolárkovaná padesátka, se kterou si ve videích navzájem nadávaly do bitches. To mě zaujalo (proč si nadávaly, doteď úplně nevím, bylo to něco s veganstvím - nezájem, a musela bych si pustit i tu druhou - ještě větší nezájem). Nicméně Tana a její first-world-basic-bitch-problems jsou úplně epic. Pouštěla jsem si ji hlavně ve chvílích, kdy mi z učení levitoval mozek, a coby odreagování to bylo k nezaplacení. Na její netuctovej projev je třeba si trochu zvyknout, ale po pár storytimes imo pochopíte. 

Na závěr zpět k blogu. Pokud jde o budoucí obsah, klasický one-man-show recenze mám v úmyslu dost omezit. Zaprvý mě to dvakrát nebaví, zadruhý mám nepříjemnej pocit, že nejsem sama - a že pokud se nejedná o extrémní zázrak nebo o extrémní propadák, tak to dneska stejně už nikdo nečte.

Co vy, jak jste na tom? Baví vás ještě blogy, nebo jste spíš přesedlali na youtube? Případně jste už úplně kosmeticky vyhořeli, a nebaví vás nic?

Číst dál >>

Londýn a nákupy

Na počátku byl regál.

A kámoška nutně potřebující regál.
Ovšem když zjistila, že poštovné je 40 liber, tak si řekla, že to si tam pro něj může rovnou zajet sama. Resp. se mnou. Já regál sice nechtěla (na můj vkus až příliš mnoho svazující organizace), ale to by bylo, abych si nějakou nutnou trofej nevymyslela, žejo.

Naposledy jsme letěly na Luton a máme na to celkem ... blbý vzpomínky ... nebo jak to říct ... Krom toho, že tam nebylo žádný kulturní a nákupní vyžití, neb co si pamatuju, tak se tam nacházely cca dvě hospody a jeden Starbucks (což je samo o sobě dost hrozný), tak nám jen tak mimochodem ještě ulítlo letadlo. A to teda v takovým zapadákově fakt nechcete, to vám garantuju.

Tím pádem jsme celkem kvitovaly, že tentokrát jsme letěly na Stansted ... odsud nám totiž ještě nic neulítlo, což už samo o sobě bylo hodně významný plus. Nicméně se nakonec ukázal jako o moc lepší varianta i z jinejch důvodů. Ačkoli na to ten hangár v poli nevypadá, tak uvnitř se nachází velice schopnej shluk různejch obchodů (včetně dvou Boots), takovej skoro mini nákupák. Aby je člověk v klidu prošel, včetně nějakýho toho občerstvovacího chill-outu, tak to odhaduju minimálně na 2 hodiny. A co z toho plyne? Že příště si necháme uletět letadlo jedině ze Stanstedu.

Ale abych se vrátila na začátek. 

Regál byl na Oxford street, a jelikož jsme měly jen víkend, tak plán byl jasnej a stručnej - Oxford, Regent, Covent Garden a nějakej TK Maxx. A ideálně při nákupech vůbec nejezdit MHD. Hotel jsme tím pádem vybraly hned u Oxford street, abysme měly všechno v pěší vzdálenosti.

Ze Stanstedu jezdí jak busy, tak vlak. Vlak je nejrychlejší, ale je to relativní, protože první zastávka je na Liverpool street a ta od naší cílový destinace byla ještě dost daleko. Takže jsme měly v plánu jet Easybusem na Baker street, odkud bysme to do hotelu klidně došly i pěšky. Stánek Easybusu se ovšem nakonec nalézt nepodařilo, tak jsme vzaly National Express a bylo to ok. Dokonce byl potencionálně levnější než Easybus, u kterého se lístky výrazně vyplatí jen v předstihu, kdy můžou vyjít např. i na libru, ale v den odjezdu je to klidně 9 - 13 jednosměrně; u NE vyšel lístek na 18 zpáteční bez ofuků. V buse je i wifina, tak se tu hoďku a půl ani nenudíte.

Okolí hotelu bylo najs, takové klasicky britské ;)

Oxford street byla taky klasická.

Ovšem jestli ještě v sobotu jsme si říkaly, že jako pfff, jedna ulice, to projdeme raz dva a co jako budeme dělat zítra, tak to se teda nakonec ukázalo jako dost naivní představa. Nejen, že jsme ji neprošly první den, my ji neprošly celou ani ten druhej. Zbytek tím pádem úplně odpadl. Pokud bych to měla nějak shrnout, tak jsme daly tři čtvrtě Oxford (ve smyslu, že jsme prošly krámy), ovšem Regent už jsme akorát nárazově prolítly poklusem cestou na letiště. Covent a TK Maxx pochopitelně vůbec nepřipadaly v úvahu. No říkám vám, že projít za dva dny jednu ulici a půl, to už vyžaduje značně pokročilý nákupní skills, nic pro amatéry.

A teď k obchodům. 

Na Oxford street samozřejmě najdete veškerou klasickou konfekci, co vás napadne ... Mango, Zara, River Island, Topshop, Forever 21, H&M ... většina tam má navíc víc než jeden obchod. Pokud jde o kosmetiku, pro nikoho asi není novinka, že třeba Sephoru byste hledali marně. Kosmetiku mají v Boots, což je takové tři v jednom - lékárna, parfumerka, drogerka. Pobočky se šíří sortimentu liší, někde mají víc luxusních značek, někde méně. Plus je na Oxford obchoďák Selfridges, což je prostě neštěstí ... celý spodní patro je jen kosmetika a můžu vám garantovat, že po pár hodinách tam zcela ztratíte rozlišovací schopnost, co chcete a nechcete, resp. jestli vůbec něco chcete.

Opomenout nelze ani vlajkovou loď Lushe, kterou jsem si pochopitelně nemohla nechat utéct ;)

A je tam i ono regálové království v podobě Muji ;)

Na Regent street jsou pak obchody o něco luxusnější.

Přičemž je po takovýmhle prohlášení asi dost blbý začínat zrovna fotkou s COS (ale když já se na tom přechodu nudila no).
COS btw. nechápu. A při pohledu na nabídku furt nevím, jestli jako vážně, nebo je to jen nějakej unisexovej casual pro pacienty psychiatrickejch léčeben, co se omylem prodává ... Ačkoli na něj všude čtu úplně masovej hype, nemůžu si v tomhle dojmu pomoct .. a kdybych byla nucená si z něj něco oblíct, tak v případě 99 % věcí začnu usedavě plakat.

Na Regent byl úplně nezbytnej nákupák Liberty. Neb tam mají Hourglass. 

Ale návštěvu doporučuju klidně i jen na čumendu, vevnitř je to totiž dyzajnově úplně úžasné :) Interiér plně odpovídá exteriéru, takže žádné modernosti, ale proklatě dřevěný barák z 19. století se starými prkennými podlahami a bohatě vyřezávanými futry (pro představu mrknout můžete třeba tady). 

Pater má několik, ale my už bohužel neměly čas, takže jsme prošly jen to spodní, zkrášlovací. Kromě Hourglass samozřejmě bylo natřískané všemi představitelnými i nepředstavitelnými značkami, ale kosmetická apatie v té době kulminovala, takže k nějaké neplánované aktivitě nás už ani Ren, Antipodes, Eve Lom či Omorovicza nepřesvědčily.

A obligátní z Picadilly ;)

Btw. zpáteční stanice busu je o několik ulic dál (u téhle hospody), než ta příjezdová, což chce omrknout předem.

A pokud jde o jídlo, na to taky nebyl čas :D

Jen první den jsme zašly do Vapiana, které bylo u hotelu, nicméně musím říct, že mě dost bavilo ;) Je to řetezec specializovaný na italskou kuchyni a dát si můžete těstoviny, pizzu nebo rizoto, plus dezerty. Jeho specifikum spočívá v tom, že vybrané jídlo vám kuchař připraví přímo před očima ... vyberete si z lístku a pak se postavíte do fronty u kuchaře (je zvlášť na rizoto+pasta a zvlášť na pizzu). Při objednávce si zvolíte druh těstovin, které si tam sami dělají, kuchař vám je dá vařit a zároveň připravuje omáčku, kterou si můžete kromě základní verze z jídelního lístku dále doladit dle představ a nadiktovat si, co tam přesněji chcete (např. kolik česneku, chilli, sýra). Výsledek byl za mě velmi fajn, těstoviny pěkně al dente a omáčku bych taky doma nestvořila o nic hůř. Kámoška měla rizoto a říkala, že dělá lepší, ale holt u rizota imo víc funguje chuťová paměť než třeba u těch těstovin nebo pizzy ...

Dobrý je i systém placení, jelikož při příchodu dostanete čipovou kartičku, na kterou se vám pak načítá veškerá útrata, a zaplatíte až při odchodu, což znamená, že tam v případě zájmu můžete sedět třeba půl dne a nikdo vás neotravuje, co si ještě dáte (možná proto tam bylo tak šíleně natřísknuto :D).
V ČR by mi Vapiano teda vůbec nevadilo.

A nyní již k nákupům.

Zara a botky č. 1. Nemám ráda klasické lodičky, přijde mi, že mi buď padají, nebo tlačí, takže nějaký jejich držák je pro mě must-have. Tyhle z kůže byly jasné na první pohled.

Pak jsem rozvažovala tohle jakože triko (ale materiál byl netrikový, hedvábný). Jenže následně jsem si vizualizovala svých 150 trik a uvědomila jsem si, že další za 1600 asi spíš nepotřebuju ...

... a že další boty budou lepší volba.
Jako vůbec nejsou podobný těm prvním :D

Z kosmetiky jsem si koupila fialový lak od Ciaté za 4 libry, ke kterému byl zdarma nějaký reklamní leták, co tvrdil, že je časopis. No asi proč ne no ...

Koncealer Eye Eraser od Maybelline se nakonec ukázal jako děsnej challenge, jelikož v odstínu light byl vyprodanej snad úplně všude :D Člověk vždycky přišel a našel akorát vybrakovanej regál, příp. teda pár kousku v tmavším odstínu. Povedlo se až na letišti (kde jsme braly poslední dva).

Revlon byl 3 za 2, nešlo ignorovat. 

Lak má super barvu, ale s výdrží je to na pytel, začal se mi loupat už druhej den (a na to teda fakt nejsem zvyklá, standard je u mě 5 dní v poho).

Matná Chubbina v odstínu 270 je ovšem must-have. Barva je úžasná, pigmentace neuvěřitelná a navíc nevysušuje. Škoda, že z ostatních odtínů pro mě už nebyl žádnej použitelnej (růžovky nebo nude).

 

Hourglass Ambient Lighting Powder, jistě.
Na mém kosmetickém wishlistu byl na čelních pozicích od prvního spatření, ale vzhledem k množství odstínů s nejasnými rozdíly mezi nimi se mi nikdy nechtěl objednávat naslepo. Což se vyplatilo. 

Nejprodávanější je prý Dim Light, ale musím říct, že se mi zdál strašně béžovo-růžový, na celý obličej si ho tedy nedovedu moc představit, imo musí celkem ztmavit. Takže jsem na jistotu vzala ten nejsvětlejší, Ethereal light. Suprově rozjasní a přidá přesně ten glow efekt, jaký by člověk čekal. Dle jejich prodavače je to takové světlo v krabičce ... takže imo něco, co by využil Frodo v souboji s Odulou, kdyby byl holka (a kdyby se Odula malovala).

V regálovém království jsem si koupila gelové zvýrazňovače a propisky, z čehož jste si počítám sedli na zadek :D Ale ony jsou fakt fajn a hodně dlouho vydrží.

Bižuterie byly všude mraky a časem k ní člověk začal být podobně imunní, stejně jako ke kosmetice. V Aldu a River Island ale měli rozhodně jedny z nejoriginálnějších kousků, jaké jsem za celou dobu viděla.

Z Lushe jsem samozřejmě nemohla odejít s prázdnou.

Třpytkátko Shimmy Shimmy body je super v tom, že nejen třpytkuje, ale pokožku i promastí.

Šamponu na suché vlnité vlasy Curly Wurly jsem měla vzorek a zdál se mi hodný bližšího prozkoumání, ale u nás mají jen to největší balení za skoro 700 a to se mi úplně nechce dát .. takže když jsem tam viděla i poloviční a třetinové .. vzala jsem poloviční, 220 g ...

... což se ukázalo jako výbornej nápad, když konzistence vypadá takhle :D Zasraný letadlový předpisy na tekutiny. Ale holt je jasný, že až bude chtít někdo odpálit letadlo, použije Curly Wurly, čemuž se musí zabránit.

A navíc mi to došlo až druhej den ... no ale došlo. Původně jsem chtěla koupit v Muji dvě prázdné pixly po 100 ml, ale nic tak velkého neměli. Protože jsem ovšem děsně fikaná, rozhodla jsem se to pořešit jinak - prostě koupím v Boots to nejlevnější, co tam bude po 100 ml, obsah vyhodím a obal použiju. 

Nejlevnější bylo tohle za Ł1,29. Údajně nějaká vazelína, ale vypadalo to podezřele spermoidně. A šíleně smrdělo. Jako nedovedu si představit, že by to někdo používal k mazání. Na druhou stranu, bůhví, co to to vlastně bylo :D Navíc jako ve skle, bacha. Za libru. Jakou hodnotu asi měl ten obsah žejo ... Ale plnící akce díky tomu proběhla ok.

No a to by bylo všechno. Vzhledem k tomu, že na počátku byl jen regál, to ale imo celkem ujde :)

Co vy, taky jste tak marný a čas vám při nákupech běží třikrát rychleji, než byste chtěli?

Číst dál >>