Jaro klepe na dveře. Vypusťte psy!

Připadá mi, že už jsem si nějak dlouho nic neobjednala ... ještě snad vyjdu ze cviku ... to by tak scházelo.

Takže jsem se trochu mrkla okolo a ... nenašla nic :D Ajaj. Všude se začínají objevovat jarní kolekce, což bohužel znamená ... barvišky, no ano. V tomhle ohledu rozhodně nevládnu jarní náladou, barvišky ať si strčej ... mám náladu na něco černýho a děsně Vrrrr ...
Záležitost bude tedy očividně vyžadovat hlubší průzkum.

Ale alespoň jsem zjistila, že má nechuť k růžové, která se poslední měsíce objevovala a nekompromisně vyřazovala z provozu veškeré mé růžové věci, začíná trochu oslabovat (jako samozřejmě, růžová je taky barviška ... ale k černý vypadá docela good, takže je to výjimka kterou beru čas od času na milost v oblasti doplňků).
Tyhle růžový oxfordky a růžová kožená taška od Dieselu totiž docela dost potěšily mé oko.





Že by přece jen nějaká ta jarní náladička? Chm ... kdepak, to určitě nebude ono.

Každopádně, aby nevnikl mylný dojem, já miluju jaro. I zimu. Ok, aby to bylo komplet, tak i podzim. Konec seznamu.
Ano, už je to tak - léto ... nemiluju. Ne, neřekla bych, že ho vyloženě nesnáším, nějaké pozitivní aspekty tohoto ročního období se určitě najdou. Nicméně mě z celé nabídky baví rozhodně nejmíň - jeho celkový čas bych zkrátila tak na měsíc. Zbytek bych spravedlivě rozdělila mezi jaro a podzim. Ale mezi opravdové jaro a podzim - padělky, které se už delší dobu za tyhle úseky roku drze vydávají, neberu. Prostě žádné - zima, zima, zima, týden jaro, a skočíme rovnou do vedra, které trvá až do září, pak týden podzim, a zase zima, zima, zima. Jen zima a jen vedro je maximálně otravná kombinace. Ale pokud by došlo na lámání chleba, tak i v tomhle souboji u mě zima vyhrává - jejím mrazivým útokům totiž lze úspěšně čelit ukrytím se do několika vrstev šik hadříků, a v případě, že souboj prohráváme, vyklidit ring a uklidit se někam do tepla k vhodnému nápoji. Co je vůbec hezčí, než hrnek něčeho horkého a voňavého, poté co opustíme (ideálně zasněžené) bitevní pole?
Kdežto vedro ... před vedrem se po anglicku zmizet nedá.
Mimochodem, věděli jste, že Angličané naopak používají frázi "zmizet po francouzsku"? Ve Francii 18. století prý bylo zvykem opustit párty (či jinou událost) bez rozloučení s hostitelem, což Angličané vnímali jako neslušné, a proto vzniklo toto slovní spojení.
Ale zpátky k házení špíny na vedro. Narozdíl od zimy ho oblečením uspokojivě korigovat nelze. Ani svlečení do naha by jednomu nepomohlo (spíš naopak, on je totiž důvod, proč beduíni na poušti chodí zahalení od hlavy až k patě; nicméně, takové řešení za uspokojivé nepovažuji ani trochu a inspirovat se jím v nejbližší době nehodlám. Což je možná chyba, protože u Chanelu v Benátkách měli za výlohou obrázky pouště a k tomu figuríny zahalené do černých hacafraků až na zem. Ale ne, neukecaj mě). Schovat před vedrem se dá leda ke klimatizaci a pak po několika takových manévrech spolehlivě ulehnout se zábavným zánětem horních i dolních cest dýchacích. Marnost nad marnost. Ještě jsem možná tak ochotna uznat, že kdyby Česko leželo u moře, tak mám na celou věc jiný, pozitivnější názor.

Tááákže, až to jaro za pár týdnů opravdu přijde, doufám, že to bude ORIGINÁL a žádné léto v přestrojení.
A že bude trvat dostatečně dlouho na to, abych stihla provětrat všechny své jarní svršky z čeledi kabátkovitých, které poslední dobou dost nepěkně zahálely.