Peklo roku v Ikea

Jsem blbec. Takhle se nechat nachytat.

Pokud někdo tuto skvělou zprávu nezaznamenal, na vysvětlenou uvedu, že Ikea dnes, resp. teď už (díkybohu!) včera, slavila 20 let v ČR, v rámci čehož lákala na akci s názvem "Party Roku 2011" (více zlovolný vtip už asi letos neuslyším), 20-ti hodinovou otevírací dobu a to hlavní, 20% slevu na veškerý nábytek.

Když mi tahle nabídka přišla na email, řekla jsem si, že to je vlastně docela fajn, mám už nějakou dobu v úmyslu pořídit si PAX a důvod, proč jsem to zatím neudělala, byl jen ten, že jsem pořád byla nějak líná se s ní plánovat ... takže jsem to vzala jako příležitost to konečně vyřídit a jako bonus ještě něco ušetřit.
Tady trochu předběhnu a rovnou řeknu, že stav zůstal nezměněn, jsem stále PAX free. Jestli se někdy změní bude záležet na tom, za jak dlouho mě přejde vztek a nechuť do Ikey vůbec ještě někdy jet (momentálně probíhá fáze nikdy).

Protože jsem chtěla rovnou i montáž, plán byl jednoduchý - nechat si vyjet fakturu, u pokladny ji zaplatit, objednat termín dodání a zase zmizet.
Trhlinu dostal hned záhy - vzhledem k návalu prý není možné jejich naložení, ale musíme si všechno do vozíku naskládat sami - no, chuť tahat se s dvoumetrovou stokilovou skříní, byť zabalenou na plocho v krabicích, to jsem tedy příliš neměla, ale byla jsem ujištěna, že nám s tím zaměstnanci ve skladu pomůžou, žádný problém.
Haha.
No nic, nebudu předbíhat.
Takže jsem to překousla a týpek začal naklikávat vzhled. Začal je tady důležité - po pár marných pokusech mi řekl, že s tím programem moc neumí, a jestli mu to můžu naklikat já. WTF?! Jako já se snad ani nepohoršuju nad tím požadavkem samotným, vyplnit by mi to nevadilo, není na tom nic těžkého a doma jsem to měla tak zhruba za minutu, ale ta absurdnost celé situace mě naprosto dostala. Stojím u pultu určeného pouze na plánovaní PAXů a dozvím se, že s tím ten člověk neumí? WTF ještě jednou. Ale ... OK. Trochu jsem mu poradila a nakonec jsme se dobrali ke kýžené faktuře.

A mohli nabrat směr samooblužný sklad. Ale nenabrali. Nebyly totiž vozíky. Fronta č. 1. Čekání bylo okořeněno scénkou, jak se nějaký důchodce přetahuje s vozíkovým vozkou, a nechce za nic na světě pochopit, že si může vzít jen jeden, ne dva, protože tam čeká hodně lidí, a příděl je tedy jeden vozík na osobu. Souboj vyhrál, popadl dva poslední vozíky a odkvačil. Po 15 minutách jsme se konečně dočkali i my a mohli započít finální část celého zbytečného martyria.

Protože do některých požadovaných uliček skladu se vůbec nešlo dostat - od všech pokladen se totiž táhly takové fronty, že naprosto zaplnily celý centrální prostor - začli jsme s nakládáním odzadu a to se ukázalo jako asi jediné štěstí toho dne - po naložení dvou de facto nevýznamných částí jsme zjistili, že nejsou police. Podle paxotýpka tam sice být měly, ale prázdné místo v řadě nekompromisně trvalo na opaku.
Vydala jsem se směr informace. Další fronta. Jak jinak. 20 minut nudy. Ručička hodinek ukazovala něco před jedenáctou (v noci). Police jsou - akorát někde u stropu, a než je sundají, bude to trvat 2 hodiny. Ale už! Myslela jsem, že příděl špatných vtipů jsem snad dneska vyčerpala! No tak mi to projeďte celé, povídám, co ještě nemáte? Tohle, tohle a tohle. Tohle bude taky za dvě hodiny. Pro tohle si budete muset jindy.
Uáááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá.
V tuhle chvíli trpělivost došla. Pohár přetekl. Dopadla poslední kapka.


Čekat do jedné v noci na to, jestli se z výšin snese či nesnese zbytek věcí, jsem opravdu nemínila. Zvlášť poté, co jsem se ještě dozvěděla, že i když je sundají, tak to neznamená, že se na nás dostanou. A to nepočítám příjemnou vyhlídku následné fronty na dalších X hodin.



Pokud hláška na letáku k akci Celý víkend skvělá atmosféra! měla vylučovací metodou nenápadně naznačit, že v pátek to rozhodně neplatí, tak trefa. Ale příště bych uvítala přece jen více polopatické sdělení.



A aby toho nebylo málo - venku se mezitím rozlilo jako z konve, neměla jsem deštník (---> navlhl mi účes! tragédie!), zapomněla jsem si doma Opencard a následně samozřejmě musela potkat revizora - o půlnoci! kdo by se tomu divil, že ... já rozhodně ne.


Pátek třinactýho byl minulej tejden, ne snad?!




Nebo to je nějaký zvrácený znamení, že je čas poznačit si pátek dvacatýho?


Mimochodem, tenhle obrázek mi po dnešku už ani nepřijde moc vtipnej.