Posíláte rádi vánoční pohledy? Mám pro vás nejvíc originální řešení!

Myslím ty ve fyzické podobě, e-card nebrat.

Já třeba pohlednicování miluji, své okolí s železnou pravidelností oblažuji jak těmi svátečními, tak cestovními. Přijde mi to jako milé a pozorné gesto, které zároveň skoro nic nestojí.

Bohužel musím konstatovat, že ostatní si od této pěkné tradice často úplně odvykli a řeší to smskami a mmskami a emaily a tak. Což mi přijde jako strašná škoda a zároveň promarněné šance, protože jak jinak moderna JO, tak moderna v přáních FAKT NE (i když jak zjistíte o něco níže, to, co vám tady hodlám ukázat, je tak moderní, že to víc asi nejde ;)) ovšem tím správným způsobem), časem totiž ten elektronický shluk znaků každý smaže a ... výsledek je jakoby ani nic nedostali a vy jste nic neposlali. Pro mě ten nejhorší možný výsledek v tomhle ranku.

Jako dobře, dalo by se namítnout, že třeba nemáte rádi krámy, pohlednici považujete za další takový krám do chalupy a tak volíte ekologicky čisté e-řešení, jenomže můj průzkum mi říká, že když už někomu pohled pošlu, tak onu osobu ten ručně psaný a pečlivě vybraný malý kousek papíru zaprvé vyloženě potěší, a za druhé si ho někde uloží na památku - takže tohle není fakt případ minimálních nematerialistů, ale jen odvyklých lenochů trpících syndromem nikdo-to-dneska-nedělá-tak-já-taky-asi-ne-nebo-nevim.

Je tedy potřeba je to jen znovu naučit.

Otázka je jak. Jen samotné posílání bez dalšího komentáře mi přijde nedostatečně efektivní (jak píšu, je to o lenosti, takže tímhle stylem by se k žádné akci nedokopali), proto je potřeba je popostrčit i jinak - poslední dobou jim tedy tvrdím, že to je strašně in a oni jsou teda strašně out, když to nedělají. A protože jsou zvyklí, že v tomhle já se jakože vyznám, tak očekávám, že tyhle Vánoce počet doručených pohledů vzroste ;))) Koneckonců, u každé IN věci se o její trendovost musel někdo zasloužit tím, že na ni ostatní vhodně upozornil, takže mám vlastně pravdu. Posílání pohledů je úplně nejvíc in (jen se o tom zatím ještě moc neví ;)

No a teď už k tomu, co vám chci ukázat.

Na počátku byl sob, resp. celé stádo sobů.

Poprvé jsem se o tomhle projektu dočetla na blogu Švédské listy.

Ošetřovatel sobů kdesi ve švédských horách umístil k ohradě čtyři kamery zabírající plochu z různých úhlů a návštěvníci jeho webu pak mohli sobáky nepřetržitě šmírovat. Ve chvíli, kdy se jim nějaký záběr obzvlášť líbil, stiskli tlačítko a vytvořili si tak fotku, kterou poté mohli ozdobit libovolným nápisem a nechat ji za 15 švédských korun poslat komukoli na celém světě. Poslat poštou, abych to úplně ujasnila, nefalšovanou švédskou poštou, se známkou a tak, nikoli elektronicky!

Kromě sobů jste navíc mohli zahlédnout i samotné ošetřovatele, kteří v pravidelných časech přinášeli krmení, a občas i Tomtena, který si své stádo přišel zkontrolovat ;)

No byla jsem z toho strašně nadšená, to je přece úplně skvělý a originální nápad. Hned na začátku prosince jsem na web natěšeně naběhla, jestli už to spustili a ... ňák se mi to nezdálo, ono tam totiž bylo pořád světlo jako ve dne, i když světlo už být dávno nemělo. Takže jsem začala pátrat, kde je zakopán sob. A je zakopán hluboko, ono to totiž letos nefunguje. No zklamááánííí, fakt že jo. Na webu běží pouze nahrané záběry z minulého roku, ne živé vysílání. No a teď si asi říkate, proč vám to teda vůbec píšu. Dočkejte času, důvod to má.

Pointa, kterou jsem zjistila až při tomhle pátrání, je totiž ta, že celá tahle záležitost byla zábavný projekt švédské pošty - a hned na úvodní stráce najdete odkaz na nový letošní projekt, takže nic není ztraceno :)

Web se soby byl jak v anglické verzi, tak ve švédské - když člověk klikne dnes na tu švédskou, dostane se automaticky už na web nový - kdežto tu anglickou verzi nějak pozapomněli updatovat.

Anglickou verzi najdete zde: http://www.livingchristmascards.com

Znovu upozorňuji, že reálně nefunguje, ale za omrknutí stejně stojí. Sobi jsou roztomilí pořád stejně a také si celý systém trochu ošaháte, protože nový projekt je jen ve švédštině.

A teď už k aktuální pohlednicové akci:

http://www.julkortifarten.se

Na facebookové stránce si někteří lidé stežovali, že jim web nefunguje a já poprvé taky měla trochu problém, takže pokud vidíte pouze domek a lištu s roky a nic jiného se neděje, refreshujte, dokud se celá lišta nezabarví červeně, potom se už automaticky dostanete na úvodní stranu.

Doporučuji návštěvu pouze mezi 9 - 21 hodinou, protože v jiných časech vysílání nefunguje!

Projekt spočívá v tom, že na kolejnici jede pomalu kamera a snímá různé okolní vánoční scény - vidíte vánoční skřítky v balóně, živé vánoční skřítky u stromku (pokaždé dělají něco jiného a já můžu jen konstatovat, že to je fakt originální vánoční brigáda :D) a čuníky povalující se u piana ... počkat, čuníky u piana? cuže?? jo, tohle mi nedalo pokoj, takže nakonec jsem si info (pod odkazem Om Julkortem) slovo po slovu ručně přeložila (copy/past nemožno, takže voser; abych text nezapomněla, než ho nadatluju do překladače, opakovala jsem si ho nahlas - a připadala si u toho, jak když pronáším nějakou zlovolnou kletbu, švédština má hodně ráda "R", to vám řeknu, doteď jsem si neuvědomovala, jak moc), abych se dozvěděla, o co že tam jde. A samozřejmě se s vámi podělím, protože je to nakonec docela zajímavé.

Projekt se jmenuje Julkort i farten, google překladač říká, že to znamená Vánoce na cestách. Konkrétně cestách časem, pokud uvážíme úvodní časovou lištu. A švédská pošta chce touto formou upozornit na počátky moderních vánočních tradic ve Švédsku spadajících do roku 1800, na jejichž šíření měly značný podíl právě tehdejší pohlednice s vánočními motivy. Všechny tři scény oživují stará vánoční přání vytvořená švédskou malířkou Jenny Nyström.

Jenny Nyström se narodila v Kalmar (a proto si právě toto město vybrali za to, kde postavili vánoční stodolu s kamerou) a proslavila se zejména vánočními kresbami a mezi nimi nejvíc vánočními skřítky. Je dokonce označována jako "Tomtenova matka", protože právě ona dala švédskému hlavnímu nadělovači podobu dobrosrdečného skřítka v červené čepici a šedé kazajce, ve které je zobrazován dodnes.

Když jsem si její tvorbu hledala, nemohla jsem se ubránit dojmu, že jsem ty obrázky už někde viděla. A dojem byl správný. Kde asi to mohlo být ... Švédsko ... Švédsko ... IKEA, no s a m o z ř e j m ě. Její malby zdobí plechová víka krabic s vánočními perníčky, jak jsem hned pohotově zkontrolovala ve špajzce. Jednu jsem dokonce fotila do postu minulý rok, je tam vidět i její podpis.

Mimochodem, pokud by vás zajímalo, proč v Ikee můžeme vidět mezi vánočními dekoracemi kozy, tenhle odstavec to pěkně vysvětluje:

Koza jako jeden z nejstarších skandinávských symbolů spojených se zimním slunovratem (Vánoci) vůbec . Přímá spojitost s Thórem a jeho spřežením je nasnadě.Čas zimního slunovratu, vláda ledových obrů Jötunnů nad světem je na svém vrcholu a jejich úhlavní nepřítel s kladivem přináší naději, že tomu tak nebude nadlouho. Její význam se změnil až někdy v 19. století, kdy krátce doprovázela domácího skřítka tomteho při roznášení dárků.

Tomte byl původně duchem zakladatele hospodářství a jako takový sídlil v pohřební mohyle. Později se přesunul přímo na statek, většinou do stodoly případně někam pod podlahu. V takovém případě bývalo zvykem ho křikem varovat, když člověk na podlahu něco rozlil. V noci pak pomáhal s hladkým chodem hospodářství a byl spojován hlavně se zvířaty. O Yule se ho slušelo poctít miskou ovesné kaše s máslem.

S příchodem křesťanství byl tomte, stejně jako většina podobných bytostí, šmahem označen za ďáblova poskoka. V obecném povědomí se tak postupně přesunul hluboko do negativní části spektra a nakonec živořil na okraji úplného zapomenutí.Tam ho také našel Viktor Rydberg a roku 1881 o něm napsal báseň s ilustracemi Jenny Nyström. Tomteho popularita následně vzrostla a záhy už měl na starosti zmíněné rozdávání dárků.

převzato z http://www.davnecivilizace.estranky.cz/clanky/davne-/yule-tomte-koza-vanoce-zimni-slunovrat.html

To jsem se ale pěkně rozkecala.

Tak teď už zpátky k fotkám a konkrétním informacím, jak vytvořit pohled.

Na úvodní stránce s kreslenou kamerovou dráhou klikněte na "BORJA FOTOGRAFERA", dostanete se k vysílání. Vyberte záběr podle svého vkusu (já budu fotit určitě skřítky u krbu a čuníky - mimochodem, pokud máte k někomu ambivalentní vztah, taková pěkná prasečí prdel vydá za tisíc slov, což? :D), vyfoťte a stiskněte vpravo dole tlačítko "dále". Na následující stránce napište text přání, který bude uveden na první straně (s českou diakritikou bohužel moc neuspějete) a opět "dále". Napište vzkaz na zadní stranu pohledu a do jednotlivých kolonek adresu. Povtrďte. Nyní máte na výběr buď zaplatit (velký odkaz uprostřed), nebo se vrátit k vytváření dalších fotek (vlevo dole), abyste mohli všechny zaplatit najednou, nebo můžete foto pastnout na facebook (vpravo dole). Pokud ke kase, přelinkuje vás to na web švédské pošty. Musíte si vybrat způsob platby, ze tří uvedených pro nás připadá v úvahu pouze platba kartou, takže zatrhnete "kontokort" a stisknete "fortsatt". Na následující stránce vyplníte údaje o vás - jméno, příjmení, email (aka e-post), ulici a č. p. (Gatuadress), PSČ (Postnummer), město (Postort), na zemi tam kolonka není, takže já ji dopíšu za město. Potvrďte, zkontrolujte a opět potvrďte. Vyplňte údaje o kartě. Hotovo.

Cena je stejná jako minulý rok, 15 švédských korun, cca 42 Kč.

btw. pokud byste se trápili, jesli se mají čuníci dobře - Švédové jsou velmi politicky korektní, takže se neopomněli věnovat i této otázce a na webu uvádí, že několikrát denně dostanou jídlo, čerstvou slámu a podrbání za ouškem ;)

A co vy - Posíláte rádi pohledy? Nebo je jen rádi dostáváte? Zaujalo vás tohle švédské řešení? Zkusíte ho? Podělte se v kometářích.