Děsně nudnej post o přírodní kosmetice

Název výjimečně ani moc nekecá, tak bacha :D

Post mám rozpracovanej už asi dva měsíce a pořád jsem se nemohla dokopat k dopsání, páč se obávám,
že to bude takovej ten případ moc práce x malá odezva ... no kolegyně asi věděj ;) často jsou totiž nejčtenější ty články, co daly nejmíň práce. Jenže mi zas přijde, že by mohl být pro někoho docela užitečnej. Budu se tedy snažit téma podat stravitelně, stručně a pokud možno tak, abyste u čtení neusnuli.

Recenze na přírodní kosmetiku potkávám čím dál častěji, ale všimla jsem si, že někdy jsou ohledně ní tak trochu zmatky, nejčastěji dva:
1) co to vlastně je
2) k čemu to je

No a k tomuhle bych tady chtěla něco říct.

1) CO TO JE  

Těžká otázka, zákonná definice neexistuje a každý výrobce si označení přírodní kosmetika může používat, jak chce.

Ale světlo na konci tunelu definiční bezradnosti přece jen poblikává. Když totiž člověk, co si jede na přírodní kosmetice, o přírodní kosmetice mluví, má na mysli jen jednu jedinou věc - KOSMETIKU S CERTIFIKÁTEM. Nic jiného nelze za přírodní považovat.

Aby to nebylo zas tak jednoduchý, tak certifikát není jeden jedinej, co vládne všem, je jich víc. Ale všechny ty nejznámější certifikáty jsou stejně spolehlivé, pokud jde o obsah kosmetiky, která se jimi honosí.

Probíhá to tak, že když výrobce naplní požadavky toho kterého certifikátu, může si ho lípnout na obal. A zákazníkovi už jen stačí vidět jeho značku a hned ví, že tenhle výrobek je ok a splňuje předem dané standardy a nemusí tedy zkoumat složení.

Standardy jsou u certifikátů taky vždy trochu různé, ale tohle je na tom právě ta nudnější část a jejich detailním vypisováním vás nebudu otravovat, protože přestože se liší, v základu jsou hodně moc podobné. V zásadě je to vždy tak, že certifikovaná přírodní kosmetika NESMÍ obsahovat:

• syntetické konzervanty - např. parabeny
• ropné deriváty - parafín, PEG, silikony
• geneticky modifikované organismy
• syntetické vůně a barviva
• výrobky ani výchozí suroviny testované na zvířatech
• suroviny z mrtvých zvířat.

A naopak MUSÍ obsahovat: 

• převážnou část složek přírodního původu (v jejich obsahu na % se certifikáty právě nejvíc liší)
• část z těchto složek z bio zemědělství

Certifikát BDIH

Nejznámější a nejstarší certifikát. Na obalu hledejte tuto značku:

Cetrifikát ECOCERT

Na obalu hledejte:

Certifikát NATRUE

Na obalu hledejte:

Certifikát CPK

Jediný český certifikát, více info zde: http://www.kez.cz/prirodni-a-bio-kosmetika

Má dvě formy, CPK a CPK bio (bio musí mít jistou část složek z bio zemědělství).

Na obalu hledejte:

2) K ČEMU TO JE

Někdy čtu v recenzích bio výrobků věci jako "nebylo to špatný, ale stejný pocit po použití mám i u normálního krému, co stojí třetinu, tak nechápu, proč kupovat tohle".

To je projev naprostého nepochopení smylu přírodní kosmetiky, kdy hlavní myšlenkou je zhruba to, že při výrobě konvenční kosmetiky se používají látky, které škodí jak zdraví, tak přírodě. A právě těm se přírodní kosmetika chce vyhnout. Proto ten důraz na složení, proto certifikáty. Přírodní kosmetika má fungovat v zásadě stejně jako konveční, jen u toho neškodit. A že to je někdy docela oříšek, protože konveční kosmetika má s neomezeně použitelným koktejlem syntetických látek dost usnadněnou pozici (stačí si představit třeba silikony, ty by na pohled vyhladily pleť i mumii, pak už není třeba se ve zbytku složení např. krému ani moc snažit - narozdíl od kosmetiky přírodní).


4) CO KDYŽ CERTIFIKÁT NENÍ

Tak není no ;) Když kosmetika nemá certifikát, neznamená to automaticky, že je složením vražedná. Jen se prostě do složení musíte začíst a nestačí jen zkontrolovat štempl na obalu. Je to pracnější a vyžaduje trochu znalostí, ale dá se to.


3) MŮJ NÁZOR

Jednu dobu jsem přírodní kosmetiku používala v převážné míře. Něco bylo super, něco dost na houby. Ve finále jsem došla k tomu, že péče jim jde, ale v dekorativce jsou 20 let zpátky (resp. v dekorativce, která nezahrnuje minerální make-upy a pudry, tam je to ok, ale všechno to ostatní je spíš sázka do loterie, pokud jde o výdrž a výsledek).

Dekorativku tedy stále s klidným svědomím používám konvenční (myslím, že jsem tady už naznačovala, že jsem povrchní pizda a na tom se nic nezměnilo - make-up vypadající přijatelně déle než dvě hodiny je mi stále přednější než nějaký složení).

Pleťová kosmetika je přírodní super a tam ráda zkouším nové věci, ať už jde o oleje nebo krémy.

Tělová kosmetika je to, kde by člověk měl imo nad přírodní kosmetikou zauvažovat nejvíc. Vzhledem k tomu, že kůže je největší orgán těla, nemělo by nám být lhostejné, čím jí natíráme. Prostě pokud se ze syntetických látek má něco shitózního vstřebávat do těla, tak tady to k tomu má logicky největší pole působnosti - na mysli mám konkrétně tělová mléka a spol. U takových sprcháčů je to podle mě fuk, beztak zůstanou na kůži v řádech minut maximálně. Ale ty mazadla bych jiný než bio nepoužívala (pokud bych se teda natírala nějak pravidelně, že jo :D).

Vlasová kometika je další oblast, kde mám s certifikovanými věcmi dobré zkušenosti. Ale záleží to na vlasech, někdy stačí se jen vyhnout silikonům a SLS, na to nemusí být výrobek ještě nutně s certifikátem.


P.S. odpůrci/skeptici přírodní kosmetiky často argumentují s tím, že ROPA je přece děsně přírodní, tak proč je jako na blacklistu. Musím s nima částečně souhlasit, ropa je fakt tak přírodní, že víc to pomalu skoro ani nejde - aneb až jednou někdo vyrobí v dostatečném množství syntetickou ropu, bezpochyby ovládne svět. Ale do kůže se prostě nevstřebá, a to bývá ten problém, zůstává na povrchu a může např. ucpávat póry (zdravíme silikony). Někdy. Někdy se ale tahle její vlastnost naopak hodí, protože chrání před vlivem okolního prostředí, např. vazelína. Takže to chce u používání prostě jen uvažovat, jako u všeho.


Kdo to dočetl až sem, získává Moořího bludišťáka.

Jaký názor na přírodní kosmetiku máte vy? Dost by mě to zajímalo :)