Zpět

Bohužel. I když pravé chodidlo nesouhlasí a naopak jásá, protože se mi ho podařilo za těch pár dní zběsilého pobíhání naprosto oddělat. Ale asi můžu být ráda, že jsem si neknockoutovala obě a mohla se ve finále ploužit alespoň po tom druhém ;) zvlášť když mám pocit, že celý výlet mě nárazově pronásledovala neobvyklá smůla - to, že nazpátek mi nevyšlo místo u okýnka (což se mi tedy ještě nestalo, a kdybych si toho všimla včas, tak si tu místenku nechám předělat) a poslední metro ujelo před nosem (doslova), považuji už jen za třešničku na celém tom dortíčku drobných nepříjemností.
No, uznávám, že to metro byla dost velká nepříjemnost, protože zasr* noční tramvaj se přihrcala až po půl hodině - zatímco v opačném směru jich za tu dobu projelo asi deset a to i nenočních - a následující zasr* noční autobus po dalších dvaceti minutách. Cesta byla samozřejmě obohacena o panoptikální výjevy v pozdních spojích obvyklé - tentokrát konkrétně smradlavé bezdomovce, dvě vietnamky s kočárkem (v jednu v noci? ačkoli se v téhle oblasti moc nevyznám, jako doba na procházku mi to přijde poněkud neobvyklé; pozn. dítě tam bylo), partu ožralých Američanů popíjejících mimo jiné krabicové víno (wtf? v průvodci asi chybělo, že to rozhodně nebývá běžný kalební nápoj, pokud nejste chudí notoři nebo chudí středoškoláci, a oni nevypadali ani na jedno), partu "ožralých" Američanek, které si půjčovaly jedno třetinkové pivo (to je muselo fakt rozstřelit, věřím) a bosou holku s podpatkama v ruce, která nepolevila a nenazula si je ani venku (zmiňovala jsem už, že bylo něco málo nad nulou?). Představení v ceně, neberte to.
Plus je třeba dodat, že metro ujelo, protože autobus přijel pozdě, a to protože nějaká parta uřvaných nechápavek zdržovala snad pět minut s kupováním lístků, aby následně zmateně vystoupila v opuštěné temnotě Divoké Šárky a já na ně následně opět narazila v oné noční tramvaji. Vsadím se, že zdržovaly i tam. Nechť ulehnou se zánětem veškerých možných cest dýchacích (v tomhle případě se totiž s proklínáním netřeba ani moc snažit, odvážně na sobě měly jen trika s krátkým rukávem).

Ale vrátím se k příjemnějším myšlenkám.

V Paříži bylo ideální teplo, kolem 15 stupňů, a slunečno.
Cíleně jsem se (konečně!) vypravila i na druhý břeh a trochu necíleně na jedno z předměstí (autobusy jsou totiž zákeřné spoje a rády si konečnou dělají jinde, než má být podle řádu).
Okoukla jsem shop s návrhářskými kousky z druhé ruky a musela zalitovat, že nemám velikost 36, protože Burberry trenčkot za 199 eur mi přišel jako docela dobrá nabídka.
Naprosto nepoučitelně jsem už zase vlezla do památky, u které jsem si nebyla úplně jistá, jestli tam chci, a samozřejmě to byla nuda a za 8 eur dokonce děsná nuda. Pantheon nebrat.

Zásadní sdělení na závěr - nic jsem si nekoupila! Tím myslím oblečení.
Nejřív jsem se trochu vyděsila, jestli se nezačíná projevovat nějaká krize osobnosti (svoji osobnost mám docela ráda, takže s tím bych nemohla souhlasit), ale nakonec jsem musela konstatovat, že chyba není na mém přijímači a nic vhodného prostě nikde nemají.
Že mě S/S kolekce nebaví, jsem už zmiňovala, tak tady alespoň vidíte, že nekecám, ta letošní je obzvlášť hrozná. Nemám ráda hipíky, nemám ráda neony, a bílou taky nemám ráda (na tomhle místě musím objektivně konstatovat, že Conscious kolekce od H&M by byla velmi pěkná, kdyby byla černá).
Na druhou stranu je pravda, že tahle stížnost se týká pouze věcí cenově dostupných, návrháři si zachovali úroveň. Třeba Balmain.








Ošpendlíkované triko jsem pořádně okoukla a jen co budu mít čas, hodlám se inspirovat, bylo super. Na fotce je trochu moc naleštěné, ve skutečnosti bylo i autenticky oprané do šediva.
Kromě toho stojí za zmínku i docela slušnácké/kancelářské kalhoty, které ovšem měly na bočních švech odshora až dolů malé špendlíky. Byl to super prvek a na provedení by byl ještě méně náročný než párat tričko (jejich foto jsem bohužel nikde neulovila).

Btw. zašla jsem se podívat na cukrátka od Furla, a nedopadlo, velikostí jsou pod hranicí toho, co ještě považuji za běžně nositelnou tašku. Kvůli materiálu a barvě bych si pak přišla, jak když jsem si kabelku koupila v hračkářství. 10 cm do šířky a byly by perfektní.


Obrazová dokumentace bude brzy následovat.