Ultimátní řasenkovej must-have

5. července 2015

Pokud stalkujete můj FB, tak Vás dnešní tip zrovna dvakrát nepřekvapí, neb tam už jsem Vás ke koupi Lash Sensational od Maybelline ponoukala minimálně jednou.
Na úvod je třeba říct, že už mám druhý balení ... což znamená, že jsem si ji koupila dvakrát za sebou ... Chápete jo? ... Aby to bylo úplně jasný, tak koupit si dvakrát za sebou stejnou řasenku je u mě znamením toho, že se musí jednat fakt o super mega extra kousek (neb ucházejícně mě nařasenkuje skoro každá, tak proč ztrácet čas a nepokračovat v dlouhodobým plánu zkusit všechny řasenky světa, že).

Proč ji miluju:
Snad jako první řasenka, co jsem kdy zkoušela, dokáže plnohodnotně jak prodloužit, tak zahustit. A dokonce tomu odpovídá i kartáček, který výjimečně nemá nesouměrný tvar proto, že se některý z produktových vývojářů až moc zhulil (třeba u takový Lancome Grandiose to musel bejt hodně slušnej model), ale je i plně a logicky funkční - aneb kratší strana opravdu zahušťuje a delší strana opravdu prodlužuje. Simple as that.
Jako bonus výborně drží a nerozmazává se. Mně se sice naštěstí nerozmazává skoro žádná, ale tahle drží fakt fest - což jsem pro vás otestovala přímo v terénu přísně vědeckou metodou zahrnující jednu procházku s wesťou a jednu průtrž mračen. Co se po pěti minutách vodního pekla, kdy po mě akorát tááákhle tekly čůrky vody, ani nehlo? Řása, yep.






Foťák detaily líčení jako obvykle nezvládá, tak jen tak pro ilustraci. V reálu jsou řasy výraznější a hustší.




Btw. na FB jste mi někteří psali, že se vám docela špatně odličuje. Já zhruba ve stejné době jako Lash Sensational začala používat i micelární pěnu od Nuxe a tam si vůbec nemůžu stěžovat, odlíčí ji stejně snadno jako každou jinou. Ale prubla jsem to tedy i s klasickou micelárkou a musím říct, že k mýmu velkýmu údivu (neb doteď nikdy nezklamala) to s ní opravdu moc dobře nejde. Řasenka se při mickování nerozpouští, ale spíš drolí a celej ten proces navíc dost trvá. Pro oční okolí fakt nic moc. Její odlíčení je tedy trochu challenge ;)





Co vy, zkoušeli jste? A jaká řasenka je váš momentální must-have?


P. S. V Rossmannu je od pondělí na sortiment od Maybelline min. 30% sleva.

P. P. S. Abych nezapomněla, jako novinku teď mají i (oficiálně) voděodolnou verzi. Tak si to nespleťte, nikdo se nechce odličovat benzínem, že jo ;)



Číst dál >>

Rychlý nákupní tip: L´Oréal Shine Caresse

25. června 2015

Pokud si stejně jako já nepotrpíte na klasické rtěnky (neb nemáte rádi jejich výraznost a nános), určitě si nenechte ujít příležitost pořídit si v Rossmannu něco-jako-lesk Shine Caresse od L´Oréalu za momentální výprodejovou cenu 99 Kč.





Původně jsem tam šla úplně pro něco jiného (jak jinak), ale imo asi nebudu sama, kdo se poslušně drží jednoho ze svatejch přikázání Sekty všech nebezpečně kosmeticky zatíženejch, teda "jsi-li v drogerce, nižádný stojan dekorativky bez zájmu nemineš". Tkž jsem samozřejmě neminula. No a najednou vidím tyhle de facto docela novinky (počátek 2014?) překvapivě ocejchovaný oranžovou akční cenovkou (značící vyřazení ze sortimentu). Jelikož jsem je měla v širším wishlistu, řekla jsem si, že asi nastal čas je z něj odškrtnout - páč zjevně buď teď, nebo nikdy. 

Výběr odstínu byl opruz jako vždy (člověk aby pomalu tahal křišťálovou kouli, jak to asi bude vypadat na rtech), a tady o to víc, že všechny testery bez rozdílu produkovaly cosi pouze velmi jemně tónovaného až průhledného a já si pomalu říkala, že do toho snad ani nepůjdu, neb na bezbarvé lesky mě vůbec neužije. Ale co už ... Nakonec jsem popadla nejvíc řvavou červenou, co tam byla (to by bylo, aby z ní aspoň něco nebylo žejo) a hotovo.

No, po uvedení do provozu jsem se nemohla asi víc divit, co jsem to vlastně koupila :D Takže čistě pro případ, že byste taky potkali tak nefunkční testery jako já, vám nemůžu nenapsat, proč Shine Caresse potřebujete: 

1) Největší překvapení bylo, že to vlastně není až tak moc lesk, ale zato velice schopnej stain. Po nanesení na rty je v první vteřině typicky stainově tekutej, ale záhy se vpije, takže je třeba pracovat rychle (já udělám pár ťupek aplikátorem a pak vklepu prsty).
A musím říct, že výsledek je prostě úplně úžasnej - od počátečního přirozeného mé-rty-jen-mnohem-a-mnohem-lepší můžete navrstvit až do tak rudé, že se sytostí vyrovná rtěnce - zároveň ale bez toho s ní spojeného nepříjemného nánosu, otisků, rozmazávání apod. Dávám 10 z 10.
2) Povinnou daní za tekutou konzistenci stainů bývá, že vysušují. Deal with it. Nebo ne? U Caresse se s tím snažili popasovat přidáním pečující olejové složky (voilá, zde máme důvod, proč se z testrů zdálo, že se jedná o klasický průhledný lesk, asi se tam tahle část nějak vysrážela).
A jako, docela se jim to i povedlo, protože pocit na rtech je opravdu celkem příjemný a hydratační a není nezbytně nutné používat ještě balzám (což říkám jako někdo, kdo bez něj nevychází z domu). Na druhou stranu radši dodávám, že lesk kvůli tomu i trochu lepí - mně osobně to nevadí, vlastně spíš naopak (ne nadarmo jsem si oblíbila lepivé lancomácké Juicy Tubes), ale je známo, že ne každý má tyhle lepivé sklony, tak abyste s tím počítali.










Shrnuto a červeně nastainováno, pokud vás výše zmíněné vlastnosti zaujaly, určitě s koupí za tu cenu neváhejte. Vědět tohle dřív, klidně bych za ně dala i tu původní.
Pokud jde o odstíny, krom mého červeného Juliet 300 se mi zamlouvala ještě temně nude 101, ale co jsem si všimla, tak tyhle přirozenější byly dost probrané.

Co vy, zkoušeli jste, dojmy? A jaká akce v poslední době zaujala vás? (ideálně nějaká na boty, jo :D)


Číst dál >>

Jsem zlobivá holka ...

22. června 2015

 ... páč jako dva měsíce od posledního článku? ... pfffff. Za trest si koupím tohle triko. A půjdu v něm do práce.




Nicméně, konečně jsem vyřešila svý computer issues, takže podobná prodleva snad už nebude nutná (pokud mě tedy příští týden neroztrhají při návštěvě Bruntálu vlci, to by pak byl asi trochu problém).

A co mi s kompem trvalo tak dlouho? No, bylo to asi takhle:

- Na začátku začal mazlík stávkovat. 
- Asi tak 14 dní jsem se předvědčovala, že to rozchodí.
- Po 14 dnech jsem uznala, že spíš ne. A nevyhnu se novýmu. Néééééééééééééééé.
- Tejden jsem vybírala.
- Pak výběr úplně překopala. Abych se nakonec oklikou vrátila k původnímu.
- Tejden jsem se přesvědčovala, že to FAKT jinak nepůjde a FAKT za něj ty peníze budu muset dát.  
Jako ... já prostě nenávidím nakupování elektroniky. Důvody to má ryze pizdoidní: Všechno to vypadá plus mínus stejně. Tzn. že váš jinak skvělej vkus vám tady nepomůže. Musíte začít studovat parametry. Ale i bez ohledu na ně to všechno dělá plus mínus stejný věci. Na to, jak to (ne)vypadá a co to (ne)dělá, je to ovšem úplně pokaždý až moc drahý. Na nějaký 70 % sales zapomeňte. A jako bonus - za půl roku po nákupu je to totálně out a má hodnotu polovinu. A nikdy už to ani in, ani hodnotnější nebude. Nebo možná tak za dvě stě let. Což ale VÁM už ten nákup rozhodně nevynahradí. Prostě ten nejmíň sexy marketingovej model ever.
-  Jak už asi tušíte, ačkoli to bylo bolestné, nakonec jsem se přesvědčila.
Zde si dáme minutu ticha za nekoupenou kabelku.
- Jelikož jsem lakomá, smířila jsem se s vosmičkama. Sedmy byly dražší.
- Za to jsem si tejden nadávala.
- Momentálně je situace taková, že máme s dlaždicema konkludentní dohodu o neútočení. Já dělám, že tam nejsou. A ony na mě neskáčou moc často (kdo toto mystérium vesmíru - teda smysl dlaždic u nedotykovýho monitoru - rozklíčoval, tak se podělí)
- Když jsme u monitoru, ten si to vzal dost osobně. A začal najednou být pořád MOC. Moc zelenej, moc červenej, moc modrej, moc ostrej, moc neostrej, moc nebarevnej, moc tmavej, moc světlej. Po sto padesátým devátým pokusu o nastavení jsem uvažovala, že nejlepší řešení bude nezapínat už nikdy ani jednoho. Jelikož kupovat ještě novej monitor? Zapomeň. Naštěstí při sto šedesátým pokusu o posouvání všeho možnýho tam a zase zpátky to ten zmetek konečně vzdal a od tý doby se na něj opět dá koukat bez tiku v oku a průběžnýho zírání na zeď, jestli je bílá opravdu dostatečně bílá.



A co dál novýho?

Zaprvý jsem furt řešila nějaký boty.

Nejdřív bylo nutno zhodnotit jejich aktuální stav. Ke svýmu překvapení jsem našla hned troje, co jsem nikdy neměla (A opravdu nechápu, proč jsem místo toho nemohla najít tři kompy, co jsem nikdy nezapla. Svět není spravedlivý).






Ale protože jsem došla k tomu, že by to chtělo ještě nějaký univerzální, letní a na choditelném podpatku, koupila jsem si u Bati tyhle. Choditelný ani letní moc nejsou, ale jestli půjdou do slev, budu je potřebovat ještě v červený (racionalita? kde?).




Pokus č. 2, Geox. Letnost je zřejmá, ale jestli vám ten podpatek přijde úplně stejně vysokej jako u Bati, tak to vám spíš nepřijde. Njn :D
Pokus č. 3 nebude, jelikož nejsem zjevně schopná si koupit něco jinýho.




Krom toho jsem se montovala i do bot cizích a snažila se kámošku ukecat na ty červený úplně vpravo. Uznejte, že jsou z nich nejvíc.




Hadry? Jistě. Ale ty vám radši (zatím) neukážu, protože byste to četli ještě zítra.

Zdokumentovat bylo ale třeba tenhle dokonale strašidelnej hacafrak z Manga. Momentálně je ve slevách za půlku. Jestli se dostane tak na pětikilo, tak neodolám. Jo, ty třásně jsou až na zem, proč troškařit.





Zato u objednávek jídla radši moc neexperimentuju a furt točím to samý.

Třeba Gangsterburger a jejich speciální krabičky na nejlepší burgery v Praze. Skvělý jsou všechny, ale doporučuju zejména některou z půlkilovejch voblud, třeba Lucky Luciana.





Sushitime je klasika. Občas si říkám, že bych mohla prubnout nějakou jinou donášku, ale pak si vzpomenu, jak to dopadlo naposled ... a rozhodnu se neriskovat :D Ale pokud byste měli prověřený tip na něco jinýho, sem s ním.





Místo ďábelského vindaloo jsem vyfotila akorát ubrus. Holt byl víc třpytivej.





Že jste až moc koukali na Gossip Girl, vám dojde ve chvíli, kdy čekáte na limuzínu ... místo ní dorazí tohle ... a vy jste jediný, komu se to zdá divný. Co už.
 



Pokud z baru jdete spíš přejedený než co jinýho, asi se někde stala chyba :D




Občas je třeba proložit dřevní akcí.




A nesmím zapomenout ani na můj nejoblíbenější svátek roku :P




Report z Interbeauty vám furt dlužím. Do podzimního tutově bude .D




Počáteční a konečný stav. Aneb když máte norníka.





Řepka útočí.




Druhá nejlepší vůně jara hned po šeříku.




A když jsme u těch nejlepších vůní - odteď už se s Prodigieux od Nuxe můžete impregnovat v několika vrstvách - nejen, že je k dostání klasická letní limitka oleje, ale nově i sprchový olej a parfém (oba skvělý). 





A to by bylo pro dnešek vše. Doufám, že se vám náležitě stýskalo, a slibuju, že příští post bude následovat ve lhůtě přiměřené :D


Číst dál >>

Smrt a rozklad v Lush

16. dubna 2015

Přemýšleli jste někdy, jak to vypadá na konci konci duhy? Podle mě by to tam mohlo klidně vypadat (a vonět) jako v Lush. Vlastně se dost divím, že ještě nevyrobili nějaký ohromný balistik ve tvaru hrnce, který by byl plný malých zlatých balistikových penízků. To by bylo tak kjůůůůt ... :)))

Každopádně, teď si naše nejoblíbenější značka roztomilých koupelových nezbytností zjevně řekla: bylo dost sluníčkovosti! Je třeba ukázat i temnější stránku! 
Výsledkem není nic menšího, než nová řada parfémů - Gorilla Perfumes vol. 3 - A jejich hlavní hvězda se s tím nepáře: páč Smrt & rozklad? Na rovinu říkám, že něco podobného bych čekala v sortimentu Nosferatu (kdo neví, co to je, tak si to vygoogluje, neb bez této informace naprosto nemůžete žít), ale rozhodně ne v Lush.



Jak voní? Tradičně ... rozkládající se maso, červi, však to znáte ...
Ale tak ok, přestanu být vtipná. Parfémové maniačky jistě hned odhadly, že bude vonět jako bílé kytky. Yep. Přesně tak to je. A všichni víme, jak brutálně mrtvolné dokážou bílé kytky být, že? Ačkoli by to dyzajnově byla moje cílovka, jít jsem do něj nemohla. Holt tenhle typ vůně není můj olfaktorický šálek ... čehokoli. Je třeba si to přiznat, krom jasmínu nesnáším bílé kytky (nicméně kdo by si na téhle vlně naopak liboval, tak třeba takový - údajně medový - Chanel Beige je pro mě věrná vůně hřbitova).

Nicméně, posuneme se v novinkách dál:

Kerbside Violet - aneb, jak název napovídá, vůně oněch známých drobných fialových kvítků. V tomhle ranku ranku známe jak pudrové fialky naložené v cukru (Guerlainovské kule), tak fialky zahradní, kde rozpoznáte i nějakou tu kyselost stonku a trochu hlíny. Kerbside violet je ten druhý případ - je to poměrně věrná vůně čerstvě utrženého květu. Dost jsem váhala, jestli z novinek nezvolit zrovna ji.

Dear John - je unisex v pravém slova smyslu. Velice zvláštní kompozice, kterou rozhodně nemůžete při výpravě do Lushe minout. Love it or hate it. Legenda je pak taková, že jeden ze zakladatelů Lushe ji vytvořil podle své představy, jak by asi voněl jeho otec, kterého nikdy nepoznal (představa zahrnuje cedové dřevo, tabák i kávu).

Dad´s garden lemon tree - byl to happyend. Otce nakonec poznal - a mohl vytvořit novou, realitu kopírující, vůni. Název odpovídá - citronovníková zahrada.

Smuggler´s soul - pro santalové pašeráky v nás.

All good things - poslední z novinek, a opravdu nářez :D S tou vás nikdo nepřehlédne. Temný strýc jalovec se o to postará.













A aby na vás té temnoty nebylo moc, blejskla jsem vám i něco z tradičního duhového sortimentu, nyní plně v duchu jara ;)













Kontrolní otázka na závěr - kterou vůni jsem si u Lushe vybrala?

Odpověď - byla jsem v maximálně neprogresivní náladě a coby sázku na jistotu zvolila jednu ze starší kolekce parfémů: Vanillary. Chvíli voní jako vanilka, chvíli jako jasmín a chvíli jako čokoládová buchta právě vytažená z trouby. Neberte to.

Co obecně od Lush tekuté kolekce čekat? Bez ohledu na to, jestli se jedná o svěženku, nebo něco težšího, čekejte typickou lusháckou průraznost (o které by mohlo vyprávět celé patro v Palladiu). Nejsou to prostě žádné vodičky a tak je třeba k nim i přistupovat (neb jeden střik na celodenní výdrž? no problem).

Kromě nové kolekce bych vám pak doporučila očichat Karmu. Je prý z parfémů neprodávanější ... a já se tomu ani nedivím ...


Co vy - máte/znáte nějakou vůni z Lush? A jak vás zaujaly novinky?



Číst dál >>
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...