Můj soundtrack k životu

8. června 2014

Pokud jde o hudební tagy, všimla jsem si na blozích jen jednoho - od Lucifrid. Který je sice super, ale na mě bohužel moc sofistikovanej :D názvy písniček totiž nějak extra neřeším ... možná divný, ale je to tak ... u většiny kapel si pamatuju dle jména pár těch nejoblíbenějších, ale složit z nich u jednoho interpreta dohromady celou sadu otázek, to bych bez dohledávání nedala ani omylem. A dohledávání je moc práce a postrádá to spontánnost a tak. A ve finále bych vlastně ani nevěděla koho vybrat, jelikož můj hudební záběr je hodně širokej.

Tak jsem si řekla, že to vymyslím nějak jinak a víc Moora-friendly ...
... což nakonec vyústilo v dnešní seznam toho, co si ráda pouštím do sluchátek.




Sluchátková hudba je u mě samostatná podmnožina, neb bych si na cesty zdaleka nevzala všechno, co se mi teoreticky líbí. Některý oblíbenci by mě naopak dokázali dost vyprudit (ačkoli nahlas nebo naživo je to u nich jiná). V hudebním přenášedle obecně potřebuju mít něco melodickýho, rychlýho a nenáročnýho. Takže to budou mít všechny dnešní ukázky společný. A pak taky zpěváka. Ve smyslu: ne zpěvačku. Ženský mě v kapelách nebavěj (obecně, nejen do sluchátek). Naopak pokud si mě kapela dokáže něčím namotat, tak jednoznačně barvou hlasu frontmana, ta je pro mě úplně nejpodstatnější.

btw. je vcelku vtipný, že v reálu vždycky lidi můj vkus neomylně tipovali na styl, kterej téměř jako jedinej neposlouchám: metal ... takovej ten klasickej zvracecí, příp. ve stylu nasranýho medvědího bručení ... aneb slyšela jsem ho příliš mnoho na to, abych si byla jistá, že to není můj šálek čehokoli :D (ale jinak jsem k němu tolerantní a naživo (a dočasně) metlu klidně zkousnu, to zas ne že ne ;) akorát doma si ho nepěstuju)

Nicméně, dost chit-chatu, vrhneme se na nejčastější oblažovače mého sluchu. A abych svým slovům dodala patřičnou váhu, na rozjezd si dáme dvě výjimky, na který výše uvedené zrovna moc neplatí.



Začněmež týpkem z úvodní fotky, jímž je Alexandr Veljanov z německé skupiny Deine Lakaien. Úplně bez debat má jeden z nejlepších hlasů, jaké jsem kdy slyšela. Je tak moc super, že mi u nich dokonce ani nevadí, že nejsou ani dost málo rychlý. Navíc mi přijdou jako docela líbivka a tipuju, že by mohli klidně zaujmout i ty, kteří doteď třeba ani netušili, že žánr s názvem darkwave existuje.




Horrorpops disponuje zpěvačkou ... a mě to překvapivě vůbec nevadí (ale je mezi mejma oblíbencema teda jediná no :D).




Kdybych si fakt MUSELA vybrat jako životní soundtrack jen jeden žánr, tak Deftones by byla jeho typická ukázka.




Kdo by si myslel, že francouzština a metal nejdou dohromady, tak jen nezná Mass Hysteria.





Lacrimas Profundere
a Sentenced jsou takový moje guilty pleasure. Hudebně nic extra převratnýho, ale zpěváci maj 10 z 10.





VNV Nation na mě působí netradičně uklidňujícím dojmem.




SOAD nejvíc profláklý, nicméně Serj je prostě týpek, k tomu není moc co víc dodat. A hlas jedinečnej.




U 69 Eyes mám ke zpěvákovi ambivalentní vztah, projevem mě spíš tak nějak irituje (a nebylo to lepší ani naživo). Ale jako neva no.





A to by mohlo pro představu nejspíš stačit.


Jsem zvědavá, jestli někdo z vás našel styčné body ;) A kdo má chuť si téma vypůjčit jako tag, tag směle do toho ;)







20 comments

8. června 2014 8:43

Na tenhle článek jsem u tebe čekala hodně dlouho :)
Francouzština a metal jdou k sobě skvěle, viz např. Peste Noire (https://www.youtube.com/watch?v=n82OPje7SHk - nezaručuju, že se budou líbit - spíš ne). Ve spojení s francouzštinou jsem ale ještě donedávna netušila, že se dá zkombinovat francoužština, reggae, dancehall a arabský vlivy :D
Sentenced taky beru spíš jako takový svoje guilty pleasure.

8. června 2014 9:23

Zajímavej článek, já jsem hudební retard, v telefonu mám asi 20 písníček a nic moc novýho ani mimo takovej ten nejvíc obvious mainstream ani neznám :D. Takže můj hudební tag by byl dost trapnej :D

8. června 2014 10:48

@bakterie_ ty Peste Noir jsou zajímavý, ta stopáž a kombinace pasáží jen nástrojů x strašidelný vřeštění ;) (black metal mi z klasickýho metalu (kterej neposlouchám) vadí nejmíň)

8. června 2014 11:20

@bakterie_
Peste Noire zbožňuju! Tahle skladba je poněkud mírnější, ta by se mohla setkat s úspěchem spíš než zbytek tvorby :)
Z francouzsky zpívaných (nemetalových) mám ráda třeba Amesoeurs (https://www.youtube.com/watch?v=a1u-Tr7SIHA) nebo Les Discrets (https://www.youtube.com/watch?v=1ej7UkjdHNg).

8. června 2014 11:36

Já zvracecí metal (a vlastně metal obecně) naopak můžu a lidi mě na tenhle žánr příliš netipují :) Deftones jsem znala akorát podle názvu, zaujalo. Lacrimas Profundere mají skvělého zpěváka, hudebně už to taková sláva není... Moje oblíbená je zde: https://www.youtube.com/watch?v=9IwhJ8Hv2g8, už jsem ji dlooouho neslyšela, takže děkuji za připomenutí ;)

8. června 2014 11:47

Zajímavý, ani bych nečekala, že tu najdu věci, co jsem dřív hodně poslouchala :) Nejvíc bodů za Deftones, Horrorpops a The 69 Eyes ;) (A Srej samozřejmě ;) ) ...
Co se týče žen jako zpěvaček, to máme asi stejnej názor, ale když už tu vidím Horrorpops, tak co takhle Creepshow?

8. června 2014 11:57

Moc díky za tip na Deine Lakaien, už mám postahovaných pár písniček a asi jsem se zamilovala :-D

8. června 2014 11:58

@Annabel Lee akorát škoda, že toho zpěváka už nemaj .. ten po něm taky není špatnej, ale hlas se mi víc líbil u původního no

8. června 2014 12:10

@U Sedmikrásky :D nemáš zač, ono je to u nich rychlý, když člověku sednou do noty .))

8. června 2014 12:27

tak za darkwave má u mě Moora plusko :)) ač se teda přiznám, že jsem čekala teda ten metal, chm :D
jinak co se francouzštiny týče, miluju Alcest.. v globálu mám celkem prapodivnou hudební taste, třeba moje guilty pleasure jsou bez debat superúžasný 80s :D
velký dík za tenhle článek, potěšilo :)

8. června 2014 13:02

@Annabel Lee

Já jsem pečlivě vybírala, aby to mělo alespoň nějakou šanci na úspěch :D Poslední tři alba jsou rozhodně výborná.

Alcest a Valfunde jsou taky fajn :) A pak z francouzských nefrancouzsky se projevujících Blut Aus Nord.

8. června 2014 14:07

U tohohle seznamu musím nostalgicky vzpomínat. Kromě Horrorpops znám všechny a většina z nich se mi vždycky hrozně líbila a dokreslovala mi krásný životní okamžiky, takže nechápu, kam se poděli a jaktože najednou miluju Paulie Garanda a sbírám indie desky.

8. června 2014 17:57

Hm... Neznám myslím ani jednoho z těch interpretů :D Ne, tohle prostě není můj šálek kávy. A děsí mě, kolik lidí zrovna tohle poslouchá, protože to začíná vypadat, že jen já jsem ta divná, co neposlouchá právě tyhle uvřeštěný věci :D

8. června 2014 21:17

@ClaireDellamore teda, ze uz i lidi, co me ani nevideli ... :D asi delam neco blbe :D

8. června 2014 21:19

@Lenina Blahova hele, ale docela zajimavy, na to, ze to je cesky (cesky zpivanky mi vetsinou prijdou dost tragicky)

9. června 2014 21:06

SOAD a Deftones patria jednoznačne medzi moje klasiky. Ďakujem za tip na Horrorpops a VNV Nation :)

11. června 2014 18:14

Kromě Serje (a SOAD) nic neznám, stydím se :D Chtěla jsem napsat k tomu třpytivému spreji, jak jsem zmiňovala u GA a nechci to cpát tam, takže.. Je to třpytivé :D nějak se v těch třpytkách necítím, taky to určitě bude lépe vypadat na opálené pleti, ne na mě, která vypadá jako ředitelka vápenky :D V místnosti jako nic moc, něco vidět je.. ale na slunku si připadám jak Edward ze Stmívání, pokud si ho dobře pamatuju z prvního (a posledního!) dílu, který jsem viděla. Nicméně, u zkoušek to nepomohlo.. :D

Přemýšlela jsem, že by se dal dát na vlasy, když už nic. Ten sprej není nijak "mokrý" :D takže vymyslím, co s ním. Pokud jsi ale chtěla větší třpytivost, zkus toto ;) Vypadá takhle - http://2.bp.blogspot.com/-OyRIPuOoWIM/UhSWSsVuUOI/AAAAAAAADXc/GCIMZeg4EGk/s640/P1150497.png .. pokud se teda ještě prodává, ehm :D

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...