Úvaha na úterý: Sexuální obtěžování

And now something completely different ...

Už tady dlouho nebyla žádná úvaha, tak je třeba to napravit :)

Impulsem k té dnešní byly dva články, na které jsem narazila někdy minulý týden. Oba na částečně podobné téma a u obou jsem se po přečtení neubránila silnému WTF pocitu, který způsobil, že mě docela začalo zajímat, jak to vidí ostatní (ženy). A kde ve svém okolí najdu větší vzorek než zde, že ;)    

První z článků jste v nějaké podobě dost možná také zaznamenali, protože proběhl všemi hlavními zpravodajskými servery (přidávám odkaz např. na Novinky). Pointa byla ta, že holka si dala trip po newyorských ulicích a její cestu po celou dobu skrytě natáčela kamera, kterou měl v batohu její přítel, který šel před ní. V článku jste se pak dočetli, že se procházela nějakých 10 hodin a ačkoli na sobě měla obyčejné džíny a tričko, tedy nic vyzývavého, tak ji za tu dobu obtěžovalo více než 100 mužů. Video z cesty (aktuálně cca 36 milionů shlédnutí) pak má tímto způsobem upozornit právě na obtěžování žen na ulicích a promovat nějakou charitativní organizaci, která proti němu bojuje. Když si to takhle člověk přečetl, tak si pochopitelně řekl, že Sodoma Gomora ten New York. Já si to řekla taky, ovšem tenhle dojem přetrval jen do chvíle, než jsem si ono video pustila. 

První překvapení bylo samotné prostředí pro procházku. Celou dobu jde totiž v nějakém pologhettu, bo co to je (nevím, proč jsem si myslela, že se prochází po takovým tom klasickým filmovým New Yorku, ale uznávám, že tahle projekce je můj problém ;). No a tam různě po ulicích postávají a posedávají zevláci, případně asi i nudící se obsluha různých krámů, které míjí, a čas od času na ni volají věci jako "ahoj kotě", "sluší ti to", "čau krasavice", "usměj se" apod. A to je jako to obtěžování.

Celé video z 10 hodin má 2 minuty a v zásadě tam nic jinýho než výše nastíněný neuvidíte. Týpci se venku nuděj, ona na sobě má obtáhlý džíny a triko a není úplně šeredná (a hlavně neváží v Americe průměrných 199,99 kg, což je myslím pro celou věc úplně zásadní), a tak na ní občas něco zavolaj (taková obdoba našich archetypálních pískajících zedníků). 

Nemůžu si pomoct, ale nepochopím.

Jako dobře, je to samozřejmě individuální, ale osobně prostě na takovém projevu od chlapa naprosto nic závadného nevidím, natož abych to považovala za obtěžování, proti kterýmu by bylo nutný bojovat. Pokud už něco, tak mě to leda tak pobaví. Někdy dokonce i vyloženě potěší. Každopádně problém budu vidět rozhodně spíš ve chvíli, kdy to dělat přestanou - páč to bude nejspíš něco špatně :D 

Pokud jde o samotný video, nelze opomenout, že je to zhuštěnějch deset hodin, takže ano, může třeba působit trochu monotónně, ale - kdo kde běžně chodí 10 hodin denně? to nedá ani pošťačka. Když se to vydělí, je to 10 chlapů na hodinu, resp. 10 chlapů na 5 kilometrů. To už není tak ohromující zážitek. Aneb projděte si Václavák seshora dolů a máte 10 takovejch za 10 minut :D

Navíc mi tak trochu případá, jestli ono jí spíš nevadí, kdo na ni píská, než že na ni vůbec někdo píská. Dost možná ta aktuální skupinka jen úplně nesplňovala její ... vkusový hlediska. A že kdyby ji takhle "obtěžovalo" 100 krasavců dle jejího gusta, žadnej problém by v tom nakonec ani neviděla.

Druhý článek na mě skočil na FB A2larmu a vyloženě mě zaujal názvem: Průvodce kulturou znásilnění pro gentlemany. Čekala jsem něco asi o Indii, ale to jsem se dost spletla. Autor se snaží sdělit, že protože je muž, je součástí kultury znásilnění (což je prostředí, kde dochází ze strany mužů k sexuálnímu násilí na ženách) a tak by se měl podle toho on (i ostatní muži, pro které je průvodce určen) chovat. Prostě proto, že nějaký muž někdy někoho znásilnil, měli by to mít všichni ostatní na paměti. Domnívá se, že ženy se proto, že jsou ženy, neustále musí v přítomnosti muže cítit ohroženě, a tak by se k nim cizí muž měl kdekoli chovat ohleduplně, to znamená tak, aby se v jeho přítomnosti cítily v bezpečí. Dál obsáhle rozebírá, že si nikdy neuvědomil, jaký to musí být pocit, když žena řeší, kam a kdy může jít, což je údajně něco, co muž nezná, jelikož ten může jít kdekoli na světě kamkoli. Tenhle názor mi přišel obzvláště kuriózní. Nicméně vysvětlení jsem se dočkala - autor dle zmínky v textu měří dva metry a sportuje. Aha. No tak to pak možná i jo. Akorát se obávám, že všichni ti chlapi, co dva metry neměřej a nesportujou (což je zbývající většina) řeší alespoň někdy úplně to samý. Sice se nebudou (nejspíš) obávat znásilnění, ale takový okradení a zmlácení taky není moc příjemná vyhlídka.

Každopádně, celá tahle teorie je imo naprosto šílená a za vlasy přitažená paranoia. Pokud se např. vezme, že nějakých 80 % vražd nepáchají cizí psychopati, které oběť nikdy předtím neviděla, ale naopak lidi z jejího okolí, se kterými byla předtím v kontaktu, tak to se v duchu stejný logiky rovnou každej může zavřít do sklepa po jednom. Aneb když nikoho neznáte, budete mít o 80 % menší šanci, že vás někdo zamorduje. A to se vyplatí.

Jak jsem nastínila v úvodu, WTF na oba. Uvažovat takovým způsobem si fakt vůbec nedokážu představit.

Pokud bych měla dát konkrétní příklad, tak jsem třeba takhle v práci ve výtahu občas potkala chlápka, co dělal na stejný chodbě. Sice jsme se neznali, ale když už s někým jedete ve výtahu, tak prohodit pár slov ničemu neuškodí. Takže jsme spolu příležitostně chit-chatovali. A on se v průběhu hovoru cca každý dvě sekundy začuměl na moje prsa. Nejspíš aby zkontroloval, jestli tam ještě jsou. Jestli mi to vadilo? No vůbec. Naopak mi to, jak to dělá mimovolně, přišlo docela roztomilý (jako bonus to byl takovej ten typ vyvoněnýho italskýho alfa-samce v obleku a vyloženě to k němu ladilo).

Nedávno - zase ve výtahu - jsem potkala alfa-samcův opak. Mlčenlivého ajťáka. Cestou se na mě občas podíval a usmál se. A někde v patým patře z něj vypadlo: Já jsem z vás tak nervózní, že jsem úplně zapomněl mluvit.

Heh, no není to úplně nejvíc kjůt? ;)

Jak je vidět, podle některých zjevně není - a považovali by to za strašný sexuální obtěžování a ještě se celou dobu báli, že je oba znásilněj. Fascinující, jak to maj někdy lidi hozený i v základních věcech diametrálně rozdílně.

A co vy - vadí vám, když vás cizí chlapi okukujou, nebo se dokonce v tomhle směru projevujou verbálně? Nebo neřešíte, či vás to dokonce potěší? Případně to akceptujete jen od těch, které samy shledáváte atraktivní?