Tak přesně tolikrát jsem stiskla spoušť.
Když jsem v předchozím postu psala něco o tisíci fotkách, myslela jsem to trochu jako nadsázku, naprosto netuše, že jsem se tomuto číslu vážně přiblížila.
Než se mi natáhly do počítače, stihla jsem si dokonce kompletně vybalit, a to je co říct! :) Tuto pro mě krajně nezábavnou, až frustrující činnost totiž pokaždé odkládám na "později", bez bližší specifikace, což dopadá tak, že kufr s několika posledními zbytky svého obsahu (pro běžný den málo významnými na to, abych pocítila potřebu je co nejdříve uložit zpět na místo) se mi pak v ložnici vyčítavě válí ještě týden. Tentokrát mě ovšem nic lepšího nenapadlo, tak dlouho měl proces stahování trvat (a trval).
Teď už je jen uvést do stavu publikovatelného. Vybrat (aj, to bude dilema), zmenšit, nahrát.
Masky jsem si nakonec koupila tři, tahle z nich byla nejlevnější, €12,50.
3 comments
dobrá, dobrá!
Ohohó, vědět to dřív, tak tě taky o jednu poprosím.
A stran toho kufru - když jsem se naposledy vrátila z Argentinreichu, kufr jsem "vybalovala" přibližně dva měsíce.)
zu: tak to je skoda,no ale psala jsem to tu parkrat, ze pojedu :) - bych ti s potesenim nejakou dovezla, bylo jich tam nekonecne mnozstvi ..
heh, fer, tak to jsem rada, ze se v tomhle nelemřim sama
Okomentovat