Obchod s návrhářskými kousky z druhé ruky Griff Troc. Něco šlo, něco ani ne. Uvnitř jsem nefotila, takže se musíte spokojit se slovním popisem. První dojem byl, že prodavačky/majitelky byly na můj vkus trochu příliš vylepšené obličejovými implantáty a kolagenovými injekcemi. Ale tvářily se mile a do prohlížení nijak nezasahovaly, pokud člověk neměl zájem. Co se zboží týká, drahé pořád zůstane drahé, takže s tím tam musíte jít - a pokud jste s tímto faktem smířené, můžete pořídít třeba lehce nošené boty od Chanelu za cca €400 nebo tvídové sáčko od stejné značky za €800. Oblečení bylo na stojanech srovnané podle velikostí a podle mého názoru tam převažovaly kousky spíš trochu out of date - zachraňoval to leda tak zmíněný Chanel. A pak Burberry, trenčkot za €199 se mi zdá docela přijatelný - bohužel zde byly jen samé malé velikosti, nejčastěji 34 a 36. Kabelky (kvůli kterým jsem tam šla hlavně) mi přišly cenově naprosto přestřelené, například za obnošené LV, kterých tam bylo nejvíc, by se dala bez problému sehnat nová (ale je možné, že to byla nějaká super spešl limitovaná edice, jejíž jedinečnost jsem jen nedocenila ;)).
Nádherný park hned kousek opodál. Nešlo než jen závidět jaké možnosti sportovního vyžití a relaxace Pařížané mají.
Foto z busu k Lucemburským zahradám.
Konečně na druhém břehu. Upřímně - ten pravý se mi líbí více a tak to i zůstane.
Na tomhle místě kousek za branou ovšem návštěva i skončila. Bolela mě noha a nejradši bych tam zůstala dřepět po zbytek dne ;)
Každý výlet musí mít svůj fail a tady je vidět můj poslední. Pantheon. Hmpf. Že já tam lezla. Nuda, nuda, nuda.
Plácek před je očividně oblíbené místo pro studenty z okolních škol. To sezení na špinavé a studené zemi jsem ale úplně nepobrala. Asi jsem málo bohém a hipík. Což na druhou stranu není nic nového.
Právnická fakulta hned naproti. Mno, minimálně zvenku máme hezčí ...
Foucaultovo kyvadlo uvnitř Pantheonu.
Srdce Leona Gambetty u vstupu do krypty. Krypta více než nuda, bezútěšné bludiště studených bílých stěn a studených bílých hrobek. Naprosto depresivní místo ovšem bohužel bez jakékoli temně romantické poetiky. Aby nebylo tak úplně prázdné (jen docela dost prázdné), v pár chodbách byly (nezábavné, jak jinak) různé obrazové výstavy, například ze stavby Pantheonu.
Pokud jsem ochotna vůbec něco ocenit, tak leda malby v samotném Pantheonu, ty byly povedené. Zde Johanka z Arku.
A co vy? Chodíte v zahraničí rádi po pomátkách a po muzeích? Nebo jste spíš kulturně vybíravé osoby mého typu a zastáváte názor, že "zábava je tam venku"?
3 comments
chodim po muzeach, pamiatach, prirode, nakupoch a alkohole :P
Ja už som si za ten svoj krátky život nachodila toľko pamiatok, že už ma zaujíma len "to vonku".
Paříž! Ach áno áno áno! ;-) Teď jsem zrovna začala uvažovat, že bych si tam s mým milým mužem pronajala na měsíc byt (vychází to na přijatelných 1000 euro). Takže než začnu prohlížet diář a zjišťovat, že se sotva utrhnu někam na týden, tak si budu snít...;-)
Vivi
Okomentovat