Benátský karneval 2011 / Venice Carnival 2011 / Carnevale di Venezia 2011 - MĚSTO/CITY

Dneska konečně dorazím poslední část reportu. Ačkoli tématická fota jsem nahrávala spolu se všemi dalšími, k samotnému článku se pořád nějak ne a ne dokopat. Nicméně oficiálně vyhlašuji stop nedodělávkám všeho druhu, což vyústí mimo jiné v tenhle post.



Zcela neromanticky ze sebe hned na začátku vysypu stěžejní poznatek: Benátky jsou neuvěřitelně romantické místo.
Což vám jistě vyrazilo dech jakožto objev roku, co :D Mohla jsem vůbec začít víc klišovitým konstatováním?
Mě samotnou ovšem tohle zjištění překvapilo natolik, že ho hodlám světu sdělit, ať už se mu to líbí nebo ne.

Ono to totiž bylo tak - každý jistě zná fráze o tom, že Paříž je nejromantičtější město na Zemi, město milenců, město lásky, bla bla bla ... Já jsem o ní v tomhle smyslu přesto nikdy neuvažovala; pokud mi takové označení přece jen vytanulo na mysli, tak jen kvůli tisíckrát omílaným heslům z průvodců. Chci říct, rozhodně mi přijde nádherná a zábavná a úžasná, ovšem pokud už bych jí měla dát nějaký město-přívlastek, vyhrálo by město módy.
Ale romantická? Hmmm ... Ne.
Resp. ne víc, než jakékoli jiné evropské město s podobnou architekturou - zákoutí a místa zasluhující si takové označení se samozřejmě najdou a bude jich hodně, ale jako celek ji to v mých očích nedělá o nic víc romantickou než ostatní.
Což mě ale zároveň nijak neudivovalo - neřekla bych, že jsem zrovna dvakrát romantická osoba (*klep klep na dřevo*). Minimálně ne tak, jak se romantik asi jeví většině lidí (*klep klep na dřevo podruhé*). Takže je dost možné, že na vnímání Paříže primárně jakožto města milenců jen nemám ty správné buňky.

Ve městě karnevalu jsem ale nakonec musela uznat, že to nebude tak fatální, a zmíněné buňky jsou jen, stejně jako jejich majitelka, řádně vybíravé. A velkoměsto je dostatečně neokouzlí.
Benátky jsou malé (od severu k jihu je projdete za tři hodinky), staré, otřískané a na první (možná i druhý) pohled ve značném stadiu rozpadlosti.
Prostě paráda.
Ačkoli na turisticky atraktivních místech proudí mohutné davy, není nic snazšího než se od nich oddělit, zmizet v nekonečném pacmanovském labyrintu uzoučkých liduprázdných a často záhadně tmavých uliček, kde vás vyruší jen občasné tiché šplouchnutí gongoly linoucí se z blízkého kanálu, a začít si naplno užívat jejich tajemnou atmosféru. Iluze místa, kde se zastavil čas, je téměř dokonalá.
Pokud bude mít člověk štěstí, možná potká i nějakého toho upíra ...




... Casanovu ...




...anebo v tom horším případě maximálně postaršího honiče ;)))



Závěr? - s milencem (či pro milence) jedině do Benátek! :)




A teď už k fotkám:


Letišťátko Treviso.
Uvnitř je to čisté, nové, světlé a neobvykle dřevěné :)




Autobusové nádraží Pizzale Roma, nejzazší místo, kam se lze v Benátkách ještě dostat na čtyřech kolech.




A moderní most, který od něj vede do města; lehký kufr je na něm rozhodně výhodou.




Zastávky vaporetta, místní lodní MHD, kterou se pohodlně dostanete po celém městě. Jedna jízda stojí €6.50, což není nejlevnější, a proto se vyplatí koupit předplacenou turistickou kartu. My s ním ale nejeli ani jednou, nějak to nebylo vůbec potřeba.




Ke karnevalu patřilo i rozhazování barevných papírových konfet, které se prodávaly v pytlíčku po €0.50 a bavily se tím zejména děti. Válely se naprosto VŠUDE. Pán s košťátkem to měl snad za trest - ukázkový marný boj s větrnými mlýny.




Ačkoli většina domů vypadá, že se každou chvíli rozsype, vnitřek tomu vůbec odpovídat nemusí.




Moje mapa si ze mě dělala vyloženě srandu. Vždy když jsem do ní nahlédla, měla jsem následně chuť s ní mrštit do nejbližšího kanálu. Marnost nad marnost. Ať už zobrazuje jakékoli místo, Benátky to rozhodně nejsou.
Ještěže nebyla nakonec ani potřeba, značení ve městě bylo perfektní a sledováním žlutých či bílých cedulí na domech se dalo spolehlivě dostat ke všem (čtyřem :D) hlavním záchytným bodům - tedy k Piazzale Roma, Ferrovia (Nádraží), Ponte di Rialto a Piazza San Marco.




Nádherně zelená voda laguny je okouzlující. Byla to jedna z mála věcí, které jsem si jasně pamatovala z první návštěvy.




Město gondol ...
Může vůbec něco ještě víc vypadat jako rakev, aniž by to byla rakev? Pochybuji :)




Jejich hlavní stanoviště před Hard Rock Café.




Rialto, obligátně.




Piazza San Marco, obligátně.





Kavárny, obligátně.
Na náměstí svatého Marka najdeme například proslulé Caffe Florian, založené roku 1720, které je nejstarší kavárnou v Evropě a zároveň má patřit mezi nejdražší a nejpřepychovější. Souhlasím, že uvnitř to bylo opravdu úžasné, bohužel permanentně plno. S cenami to ale nebylo tak horké, jednotlivé položky stály nejčastěji kolem 8-10 eur, takže nic neobvyklého, s takovou Angelinou plně srovnatelné.
Další atraktivní možnost se nachází na protější straně náměstí - Caffè Quadri, které může Florianovi poměrně úspěšně konkurovat.




No nejsou kouzelné?